Ve jménu otce

Jeden z nejemotivnějších snímků, který jsem viděl a možná jeden z těch nejdůležitějších. Velký mezník. Tenhle snímek je zároveň i neuvěřitelně dlouhý. Dobrá, 133 minut není roztáhlá a obří stopáž, ale s charaktery stihne provést tolik, že jsem pak vyšel s kina a myslel jsem, že jsem byl pryč 5 hodin. S emocemi je cloumáno ze strany na stranu a uprostřed toho stojí nadherec Daniel Day-Lewis a vede svůj konzert. Nevybavím si, zda mě nějaký herecký výkon dostal až tak. (29.01.2008)

Ve jménu otce se snaží komplexně pojmout historickou událost, věnuje prostor vykreslení hipisáckého života, pevným základům rodiny, policejní tyranii, sporům v soudní síni i bouřlivému životu za mřížemi. V této všestranosti se však ztrácí hloubka, film přelétá z jednoho hnízda do druhého a tím trošku trpí atmosféra - zejména vězení díky zkratkovitosti nepůsobilo ani tolik hrozivě. Celkové zaměření je více na emoce než fakta, Daniel Day-Lewis sice vše prožívá dokonale, ale chladnější přístup by možná působil lépe. Fakt, že vše se odehrává podle reálné události, je dosti znepokojivý, dodává filmu na závažnosti, a tak vlastně díky němu přišpendluji čtvrtou hvězdu... 7/10 (10.11.2013)

Lahůdkově zrežírované soudně-vězeňsko-teroristicko-policejní drama, které by šlo za jiných okolností pranýřovat kvůli přepálenosti oné "řady nešťastných příhod" a z toho plynoucí nevěrohodnosti. Bohužel, se to takhle nějak doopravdy stalo a film je ještě o to silnější! Skutečné události byly málokdy převedeny na plátno v tak strhující a bezvýhradně FILMOVÉ podobě. (12.09.2009)

Nádherně skloubené politické a vězeňské drama s životním výkonem Dana Daye-Lewise. Drsný a pravdivý příběh o tehdejší době, o opovrhování Irů jako národa a o naději, že se někdy dočkáte spravedlnosti. Začátek přitom začíná poměrně nevinně, pár vtípků je opravdu vypečených, ale pak to přijde. Emotivní vlna vězení-soud se náhle rozjede v plné síle a až do konce nepustí. Škoda žádných proměněných Oscarových nominací, přeci jen Schidler's List byl nejspíš tvrdým oříškem. Každopádně Daniel Day-Lewis, výrazný hudební motiv Trevora Jonese a hlavně perfektně vystavený scénář měli k ocenění nejblíže a právě tyto složky pozdvihly film tam, kde si ho každý divák přeje mít - v srdci. Chvilková projekce Godfathera pak byla sladkou třešničkou. [Přesná stopáž: 133 min] (22.07.2007)

Hodnotím 4 slunce a 70% D.D.-Lewis se mi opravdu líbil až v posledních 30 minutách filmu. Nevím co tomuhle snímku chybělo, ale něco určitě. Možná to je v mizerné režii, možná v "nemastnosti neslanosti" většiny herců. Na to, že je tenhle film "životopisný" a navíc o terorismu, vzbuzoval ve mě strašně málo emocí. Proto hodnotím 70% . (08.11.2013)