Kaleidoskop

Když jsem se dozvěděl, že Orson Welles zfilmoval Kafku, lehce jsem znervózněl. Nebyl jsem si totiž jist, zda si bude rozumět velikán filmu, s velikánem literatury (osobně totiž nejsem příznivcem většiny filmových adaptací Kafky, Michálkovu Ameriku bych vzal na milost snad jen díky výborné hudbě). Po zhlédnutí musím říci: čekal jsem to horší. Welles se poměrně dost drží původní předlohy a po příběhové stránce mi tam vadí pouze ten konec, kdy autor cítil nutkání dát tomu filmu jasné ukončení aby slabomyslný americký divák nemusel náhodou při sledování zapojit mozek. Na druhou stranu by si Kafkův text možná přeci jen zasloužil drobnou revizi, aby rozvláčný děj, který by v tomto noirovém pojetí tolik seděl staré Praze, tak hrozně nekontrastoval s modernistickou a funkcionalistickou mizanscénou Wellesova pojetí. Velkolepé záběry na gigantické kulisy na druhou stranu vypadají velmi efektně (už vím kde vzal Michálek inspiraci), takže by se to tomu asi dalo odpustit. Za režijní úspěch bych určitě považoval angažmá Anthonyho Perkinse, osobně by se mi do té role velmi hodí a hraje ji perfektně. Po zvážení všech výše zmíněných faktů bych řekl: 3,5*.

Upřímě nevím, kam tím chtěl autor směřovat. Celou dobu to osciluje mezi komedii z natáčení a vážnou noirovou adaptací Shakespeara. Ve finále pak mám pocit, že to nevedlo vlastně nikam a kdyby tam nebyl děj orogonální hry, vlastně bych asi nenašel motivaci to dokoukat až do konce...

Stálice české dokumentární scény Miroslav Janek přišel letos s na první pohled možná zvláštní filmovou esejí na téma včela a člověk. Janek chtěl nejspíše vytvořit komplexní zprávu o tom, co je to včela a jak se k ní chovat. Janek je ale také zkušený filmař a ví, jak zaujmout poroty, které rozdávají filmová ocenění. Místo toho, aby nám včelu představoval klasickým televizním dokumentem, spojuje veškeré vědění o včelách do jedné dlouhé filmové eseje, kde nesejde na tom, kdo nám své myšlenky předává, ale co nám vlastně předává. Nezdržuje se titulováním respondentů, nebojí se s nimi vést dialog i když je schovaný za kamerou a nebojí se střihem propojovat zdánlivě nespojitelné. Nemůžeme se pak divit, že tento na první pohled ryze umělecký film bude mít úspěch u staromódních institucí jako je ČFTA. Co do stylu se tak asi nejedná o nějaký převratný počin. Ovšem může se jednat o nový pohled a nové zpracování toho, co to znamená včela. Rozšířenou verzi najdete na kritiky.cz.