Volba zbraní

Volba zbraní je hodně slušné drama o konfliktu dvou mužů - uprchlého gangstera a bývalého boxera Mickeyho (Gerard Depardieu) s usedlým chovatelem koní Noelem (Yves Montand). Na útěku z vězení je při přestřelce těžce raněn Mickeyův parťák Serge, který svým zraněním podlehne a Mickey podezírá starého přítele Noela, který má také zločineckou minulost, že je zradil, a slibuje mu pomstu. Všechno je ale trochu jinak, jde totiž o nedorozumění, kterých je ve filmu vícero a činí příběh ještě tragičtějším. Noel, který měl v plánu žít klidný život se svoji milovanou manželkou Nicole (Catherine Deneuve), je tak přinucen znovu nahlédnout do své minulosti a s využítím starých kontaktů čelit této konfrontaci. Sám režisér Corneau o tomto snímku napsal: "Chtěl jsem vylíčit střet dvou mužů, kteří nemají nic společného - mladého zločince na útěku a staršího muže, který pod svou měšťáckou fasádou opět najde své mládí a minulost. Srážka těchto dvou vyděděnců je doprovázena mnoha násilnostmi." Volba zbraní má svůj spád, atmosféru i slušné hercké výkony Depradieua a Montanda. Určitě stojí za vidění, protože nejde o klasickou detektivku, ale o tragický příběh zpackaných životů, které se žijí v kruhu - nikdy z něj totiž člověk nemůže vystoupit ven a žít jinak... (27.10.2006)

Francouzské kriminálky zůstavají pro mne i nadále pojmem, leč tentokrát jsem se s tvůrci příliš nepotkal. Je možné, že se na celkových dojmech podepsal částečně i můj nepříliš pozitivní vztah k Gérardovi Depardieu (jeho šílený psychopat Mickey mne štval nejspíš daleko více, než bylo potřeba), ale přistihl jsem se, že se nedokážu nijak blíže dostat pod kůži asi postavě Noëla v podání Yvese Montanda (chvílemi Mickeyho kolega, chvílemi protivník – falešný zrádce?). Ten každou chvíli střídá různé povahy, postoje a překvapuje zcela odlišným a dohromady málo uvěřitelným konáním. K jeho galantnímu vystupování a milujícímu vztahu k ženě mi už nesedělo třeba ani to rozbíjení bytu pod jménem druhé osoby, ale závěr mi v tomto směru připadal ještě podivnější. Pozoruhodný zůstal pak rozehraný vztah mezi dvěma komisaři různého věku, byť na značně malém prostoru, jinak mi chyběl hlubší prožitek z tématu či právě stotožněním se s jednou z hlavních postav v příběhu kolem zapeklitého kruhu plném zbraní a vůbec mi tento film nesedl a kromě několika hereckých výkonů na něj nemám moc co oceňovat. 45% (21.04.2020)

Asi po hodine ma tento film o veľkých citoch, veľkých stratách a veľkých zločinoch prestával baviť. Bolo to už len čakanie na to, kedy sa aj pre toho nesympatického zlodejíčka a vraha konečne ujde nejaká guľka a prestane roznášať nešťastie a smrť všade, kam len vstúpi. Určite ma pri tom nerozcitlivie, že aj surový vrah má nejaké city, nejakú dcéru, ku ktorej cíti skutočnú lásku. No a tá práca polície by si zaslúžila kaliho medailu za sfušované akcie a vyšetrovanie. Dobrá filmarina, ale príliš dlhý film. (08.07.2019)

Možná poněkud zdlouhavá, ale jinak stará dobrá francouzská kriminálka příběhově založená na "prvku osudovosti" se zuřivě impulzivním Depardieurem ve vedlejší roli. Upoutal mě kontrast průměrnosti až chudoby v podobě šedivých a neosobních paneláků s venkovským sídlem monsieura Montanda. Krásná ústřední skladba Philippa Sarda. (04.11.2013)

Drsná a přitom i poetická francouzská filmová škola. Je to jeden z těch filmů, ze kterých na vás dýchne opravdový život. Někdo má osudovou kartu veselejší, jiný smutnější a někdo přitahuje a vyrábí maléry neustále dokola. Středobodem příběhu je Mickey, uprchlý trestanec, který se celý život chová tak, jak je naučil a rány tedy néjen přijímá , ale i rozdává. Když se ovšem konfrontuje s krásnou ženou a svou krásnou dcerou, hluboko v něm se probouzí opravdový cit. Ovšem karmický kruh se točí stále dál... (30.07.2011)