Válka policajtů

Francie byla vždy velmocí na kriminální filmy. Ovšem v devadesátých letech jich razantně ubylo a kromě Komisaře Moulina a jiných seriálů se vyjímaly pouze dvě akčňárny Luca Bessona. Olivier Marchal se v roce 2004 vrátil s klasickou krimi, která patří k tomu vůbec nejlepšímu, co v tomto žánru ve Francii vzniklo. Nebýt moderní hudby, nových aut, postarších hereckých hvězd a kdyby franky nevystřídaly eura, řekl bych, že je to drsná francouzská škola 70. let. Celý film je skutečně realistický a ukazuje bez příkras práci policistů i jejich případnou realitu. Kdyby policista striktně dodržoval předpisy, nic by tím nezískal a k ničemu by nedospěl. Leo Vrinks je klasický zásadový polda, který si se svojí partou dělá zákony po svém a používá své metody, avšak zná hranici, za kterou nelze zajít. Tu pomyslnou hranici naprosto ignoruje Denis Klein - zapřísáhlý karierista a lezec přes mrtvoly, který se neštítí ničeho. Na závěr jsem očekával (vcelku očekávanou) přestřelku, ale byl jsem velice příjemně překvapen. Závěr je geniální. Herecké výkony všech zůčastněných jsou naprosto vynikající, především Daniel Auteuil a Gérard Depardieu si své role náležitě užili a dali do nich všechen svůj šarm a herecký um. Olivier Marchal vytvořil drsnou kriminálku s neodolatelně posmutnělou atmosférou drsné školy a třpytivý drahokam, který září v dnešní době víc než kdy jindy. V době Hollywoodských přetrikovaných akčňáků, komerčních srágor a Německých vybuchujících slátanin se objevila čistá, nekomerční a realisticky natočená podívaná. 100%. (18.03.2007)

Ačkoliv film znám již několik let, jakýmsi nedopatřením mi uniklo jeho hodnocení. Činím tak tedy teď. První dojem, který diváka sledujícího stříbrné plátno prostoupí, je pocit klasické tvrdé školy. Teprve postupně, v přímé závislosti na košatícím se ději, se potvrzuje to, co film předchází. Hloubka příběhu, propracovanost postav, skutečná - a ne kašírovaná - opravdu niterná lidská tragédie jednoho z hlavních hrdinů, až dokonalá nečernobílost v líčení francouzské justiční (soudní) policie tlačí diváky tam, kde je režisér Marchand chce mít. Skvělé výkony obou protagonistů jen umocňují Marchandovo mimořádné vedení herců - nejvíce to vynikne na postavě Vrinksovy dcerky i faktu, že její dívčí zpodobení Auteil svěřil vlastní dceři - a jsou jen orientačními ukazateli na cestě k nevšednímu zážitku. Marchand nesoudí, nehodnotí, netrestá; naopak neosobně podává děj, který chce být - a také je (zdůrazňuji to právě proto, že v naší současnosti jde o mimořádně vzácný jev) - skutečným příběhem. Hranice lehkého žánru - o nějž Marchandovi nešlo - jsou tu prolamovány ve prospěch diváka, režiséra, ale nakonec i díla samého. O bolestech doby a postmoderních mravních i hodnotových propadech vypovídá VÁLKA téměř vše. O to přesvědčivěji, že právě to nebylo záměrem autorského záměru. Výsledkem tohoto propracovaného, vyváženého a současně spontánního přístupu je jedno z mimořádných filmových děl rodícího se nového tisíciletí. (06.07.2011)

Bez vytáček, já si myslela, že se dívám na krimošku ......desátých let, kdyby je ta vizáž trochu neprozradila. Už to samo o sobě je velký kumšt. Čistokrevné, bezchybné a ještě spoustu superlativ k tomu stejně nestačí vyjádřit to, co musí divák osobně zažít a na vlastní oči vidět. Dokonalý duel dvou hereckých es a jejich charakterů v policejním aparátu, kde je spoustu hnusu, ale i naopak. Vidět ty dva kluky, jak se zaklesnou do sebe očima, to byly momenty, kdy se tají dech. Tady by se spoustu mladých nadějných hereckých kluků ještě mohlo mnohému přiučit. Na Daniela nedám nikdy dopustit, to už jsem psala v mnoha komentářích, tady byl přímo excelentní, ale Gérard mu šlapal fest na paty. Když k tomu přihodím, že se čerpalo ze skutečné události a finále bylo naprosto famózní, tak musím jít na nejvyšší laťku. (29.10.2014)

Jakákoliv moc, zřejmě budí v člověku pocit, že může zasahovat do všeho, a když je ve hře navíc možnost, jak získat ještě vyšší moc, tak nejjistější způsob k jejímu uchopení je, nemít žádné ohledy. Ovšem pokud se z boje o získání lepšího postavení stane pouze boj o udržení stávajících pozic, tak to už padají i poslední zábrany. Drsné, smutné, depresivní. Tak a jak si poradím s tou beznadějí, která na mě se závěrečnými titulky padla, tak to teda vážně nevím. (29.07.2005)

Exkluzivní kriminálka, která se dle mého názoru řadí mezi ty nejlepší z prvního desetiletí 21. století. Dějově i psychologicky nadstandardně propracované a vyhrocené, nekompromisní, drsné, atmosférické, osudové... A snad všemi herci výtečně zahrané a režisérem Marchalem bezchybně natočené. Konec je také dobrý, ale určitě mohl být ještě lepší. A kdyby tomu tak bylo, šlo by o zcela rovnocennou konkurenci pro NELÍTOSTNÝ SOUBOJ... 90 % (22.01.2012)