Případ číslo 39

Slabší odvar hororu Orphan s celkom obstojnou záporačkou, no extrémne nesympatickou Renée Zellweger. Priznávam však, že mám voči nej averziu, a tak som možno pri hodnotení mierne neobjektívny. Na druhú stranu však existuje viacero herečiek, ktoré nemali moje sympatie a neskôr som si ich kvôli ich talentu obľúbil. Zellweger však do tejto kategórie zatiaľ nespadá. (11.04.2021)

Jsou to silné 3 hvězdy (chcete-li 4 slabé *) , protože si je tenhle film zaslouží. Malá představitelka byla skvělá. Její hlásek mi šel na nervy, zvláště s její charakteristikou. Renée byla fajn. Tady mě nijak nezklamala. Příběh je poměrně dobře vyvážen a je dobře napínavý. Pár linií by se mohlo upravit. Například závěr, ten mě totiž zklamal. Mohl být lepší, ale stále je to dobrý film. (25.01.2010)

Následující komentář se může považovat za spoiler, pokud nejste tak bystrý jako já a nevěděli byste jakým směrem se film bude ubírat, dál nečti. Dřímají ve Vás pochyby, zda-li si pořídit potomka? Snažíte se najít odpovědi na otázky typu: „Jsem už na to připravená/ý?“ , „Budu si vědět rady?“ , „Budu dobrá/ý matka/ táta?“ . Koukněte na tento horůrek a pochybnosti budou rázem pryč. Já už vím, že dokud nějaký Einstein nevynalezne detektor démonů popřípadě nějaký Edison nevymyslí démonovzdorný neopren, matka ze mě nikdy nebude. Co kdyby moje roztomiloučká holčička podělila syndrom Samara nebo dokonce Lillith? Děkuji, necu.. Radši budu vlastnit psí stanici :o) Horory postavené na vraždících holčičkách mě pokaždé pořádně vyděsí. Jodelle Ferland byla perfektní. Are you scared? Bojím! (04.11.2010)

Pořád jsem si říkal, jak budu psát komentář plný vtipů na odulý a krajně nesympatický ksicht Renée Zellweger, ale nakonec se ukázalo, že ona není v Case 39 tím nejhorším. Herecky ji jistě trumfuje představitelka dětské záporačky, které nevěříte ani mrknutí oka, v ostatních ohledek pak film zachází na smrad neoriginality a extrémní nudy. Zbytečné digitální efekty to pak jen pohřbívají. Ten jeden bodík je za povedené úvodní scény s původními rodiči. (30.07.2010)

Myslela jsem, že nejděsivější bledou, černovlasou dívenkou, je Esther z geniálního počinu Orphan. Po zhlédnutí Případu číslo 39 si však myslím, že jí, zcela právoplatně, bok po boku může stát Jodelle Ferland. Snímek možná nabízí spoustu klišé a otřepaných žánrových postupů, vše však vynahrazuje patřičně vytvořená atmosféra a ta "little devil bitch" v podání parádní Jodelle. Ze začátku máte možná myšlenky týkající se zlých rodičů, kteří týrají svou ubohou dcerku. Jenže s postupujícím časem je stále více jasné, že věci se mají zcela obráceně. Ve scéně, kdy Lilith hovoří s Bradleym Cooperem, je jasné, že ten chlapec špatně skončí. A taky, že jo. Chudák, ten si tedy užil. Opravdu dost brutální útok. Mně se film líbil a všímat si nějakých nelogičností, jako, že ta malá ďáblica dokázala začarovat kohokoliv, objevit se kdekoliv, ale z kufru auta se dostat nedokázala, nemá smysl:) (18.01.2013)