Baader Meinhof Komplex

Obdivuji Němce zato, jak zvládají v poslední době přesně to co mi v naší kinematografii schází snad vůbec nejvíce. Umění popasovat se s vlastním pokaňkaným názorově neujasněným stínem minulosti, aby to fungovalo jak v čistě filmové rovině, tak i jako jakž takž nestranné "zúčtování s minulostí". Nejdříve Good bye Lenin, Pád třetí říše, poté Životy těch druhých, svým způsobem i Náš vůdce a nyní Baader Meinhof Komplex, který má navíc jednu nezanedbatelnou přidanou hodnotu - je z těch jmenovaných jasně nejlepší. A to tak, že mi ani nevadil nesmyslně pozdní čas uvedení na Febiu. Aspoň jsem využil pražskou nočku i na něco jiného než k návratu z hospody či letiště. Akorát škoda výrazného opadnutí tempa v druhé polovině. Je to díky chronologickému vyprávění sice zcela logické, ale stejně bych ocenil tu a tam nějaký oživující flashback, který by rozvířil tu tlachací šeď (neplést s nudou!) během procesu. PS: Jó, to takhle kdyby si někdo u nás vzal do péče Mašíny, jako to udělal Edel právě s RAF, tak to by bylo něco... (28.03.2009)

Filmy o násilí, které ohrožuje nebo ohrožovalo lidskou civilizaci, bývají někdy absurdní, ale zde je to jiné. Protože tady se reálně vystupuje násilnicky ve jménu své pravdy vůči jiným lidem. Přesněji řečeno, zde se násilí představuje provázené silným pocitem v duši jakýchsi odvetných legitimních metod uvnitř občanské společnosti proti policejní zvůli a brutalitě páchané na běžném občanovi, které jsme si užili i u nás dost v Česku, třeba jak vzpomínají pamětníci na rok 1969 a poté, tak že nic nového pod sluncem. Na to, že se zde vychází z dobového materiálu, který křísí a obráží bouřlivé události šedesátých let v tehdejším západním Německu, které tehdy plnily stránky novin celé Evropy, a vířily veřejné mínění, se mírně vymyká běžným filmovým schématům tohoto typu. Film má téměř reálně vypointovanou syrovost atmosféry a hlavně se snaživě soustřeďuje na hlavní aktéry levicové teroristické skupiny RAF a jejich osobní vztahy. Je zajímavé, že heslo (Boj a síla je otcem spravedlnosti), vzešlo právě z Německa již v 19. století, kde se považovala alternativní tradice násilí za zcela přirozený projev politického lidského ducha a tato tradice se samozřejmě přenesla i jinam. Vysokoškolsky vzdělaná Ulrika Meinhofová byla určitě větším ideologickým mozkem a tahounem této teroristické skupiny než jí vylíčil film, která se snažila o převrat a totální krach tehdejší západoněmecké Spolkové republiky. Vlastně se také mlží ve filmu o významné finanční a materiální pomoci tajných služeb východních zemí, jestli se nemýlím, tak je zmíněná pouze Stasi, která byla hlavní tajnou službou a rozvědkou Německé demokratické republiky. Tento film není určitě žádné převratné dílo, víc než o hloubku jde o obraz gradace teroristických událostí a jednání lidí v dobově podmíněných situacích a odtud je jenom krůček k povrchnímu zobecnění pohledu na ně vykonavatelů msty na mocných a bohatých. A je zde také vidět jakási levicová propaganda, která podněcuje studentský lid k revoltě a třeba jejich krédo, že za utrpení vietnamského lidu nese odpovědnost americký imperialismus a jiné. To je pro mě vada na kráse, není zde vůbec žádný důraz na psychologickou analýzu, který by mohl říci více o vnitřních pochodech a prožitcích těchto temně smutných aktérů? Ke škodě věci je také, druhá polovina filmu, místo toho aby došlo k vyvrcholení snahy udržet diváka v napětí tak se začal děj zbytečně zjednodušovat do ilustrativnosti dalších generací RAF. Je jasné, že před takovými dvaceti lety by film byl asi aktuálnější, ale dnes už událost Baader Meinhof trochu zvětrala v dnešních hrůzách terorismu. Myslím, že film tlumočil jasně, že tito lidé nikdy nehledali objektivní pravdy, ale hlavně jim šlo jen o destabilizaci společenského řádu a útok na svobodu lidstva. Pro úplnost ještě dodám, že herecké obsazení je zde opravdu perfektní a film rozhodně stojí za vidění pro ty, kteří vyhledávají tuto tématiku. (11.04.2009)

Němcům určitě patří uznání za to jak se dokážou otevřeně a bez keců vypořádat z minulostí. Já sám toho o případu RAF moc nevím, ale ten film mi přišel neuvěřitelně strhující a autentickej. Akorát hlavní hrdinové ve mě moc sympatie nevyvolávají. Ideály možná pěkný, ale nakonec ve finále nejde o nic jinýho než jenom vraždit a páchat teror a při tom se těmi pěknými ideály zaštiťovat.. Každopádně tyhle filmy z Německý historie mě začínají opravdu bavit. Nevadila mi tu ani delší stopáž, protože tohle je opravdu pecka.90% (28.12.2014)

Historické filmy z novodobých dejín zobrazujúce podobné udalosti neraz stroskotali na tom, že tvorcovia si jednoducho nabrali na plecia príliš veľkú záťaž. Spracovať tak rozsiahle udalosti, pri ktorých je navyše dosť ťažké presne určiť kedy začali a kedy skončili a ich datovanie je rozložené na obdobie niekoľkých rokov, nie je ľahkou úlohou. Nemecká produkcia sa k tomu ale postavila naozaj zodpovedne, všetko šlape ako hodinky, príbeh má aj napriek svojej dĺžke neskutočný spád, je pútavý a akčné scény spolu s protestami a demonštráciami majú dych-berúci ráz. Udalosti sú občas udalosti trošku prekombinované a náhlymi zmenami lokácií film trošku stráca na prehľadnosti, záver trošku pripomínal nečakané useknutie hlavy, ale na kompaktnosti filmu ako celku to neubralo. Spokojnosť bola vysoko nadpriemerná. 85%. (02.01.2010)

Příběh založení a krvavého teroristického boje RAF (Rote Armee Fraktion, nikoliv Royal Air Force) v Západním Německu v německém filmu z nedávné historie. Snímek je plný ultralevicových protikapitalistických hesel a levičáckého myšlení vůdců RAF. A to mi jako divákovi nebylo vůbec blízké, takže jsem na jejich ideje nahlížel poněkud spatra. O to větší negatrivní překvapení bylo, když jsem se z filmu dozvěděl, že u 25% mladých lidí do 30 let byly k akcím RAF sympatie a tichá podpora. Film je precizní, ale díky polodokumentární formě a četnému násilí náročný a divácky obtížněji stravitelný. Trailer: http://www.csfd.cz/film/246076-baader-meinhof-komplex/videa/ (19.05.2010)