Osudový kruh

Melvillovská virtuozita, která si libuje v chiaroscuro dlouhých scénách beze slov, pohledových "explozích," úspornosti v dialozích, podkreslená sametovou razancí hudebního doprovodu. Noirovská image - atmosferický "déšť" chladných barev, náladovost nevlídného počasí a elektrizující stínohra osvětlení. Fascinace stylovým tichem, inteligentní spád tradic, procítěnosti a poctivosti starých dobrých francouzských kriminálek. Galerie trojlístku "ostrých" hochů v "columbovských" pláštích s puncem profesionality, minimalistickými gesty a činy s přesností švýcarských hodinek. Vážný "šerif" Bourvil na stopě, neústupní "bandité" na loupeživé stezce. Alain Delon se šviháckým knírkem neztrácí nic ze své pověstné charismatické jiskry, lišácké vychytávky policejního zběha Y. Montanda, mrštné kousky a esprit uprchlíka G. M. Volonté. Sázka na, do puntíku naplánovaný scénář, rozevírá nůžky blyštivého "zboží." Detailně vybroušená a krůček po krůčku precizně sehraná loupež klenotnictví. Běh času pomalu ale jistě utahuje smyčku a dává mat kruhu spojenectví, důvěry, chlapské cti a osudovosti přátelství. "Jeden za všechny, všichni za jednoho." (09.12.2013)

70. léta a detektivka, to je pro mě Francie a Alain Delon. Pomalé, místy rozvláčné tempo tento kousek nijak nesnižuje, jen vyžaduje trochu více pozornosti a trpělivosti. Otřesný Delonův knírek, nešika Bourvil v atypické roli, Montandovy noční můry... utkvěly mi jednotlivosti, což není známka potrhaného scénáře. Měl jsem být víc bdělý... (21.06.2010)

Vsetci ludia su hriesnici. Narodia sa nevinny, no dlho im to nevydrzi. Brilantna kriminalka, ktora aj napriek svojmu veku posobi velmi moderne. Podobne ako v starsom Le Samourai, do filmu nas uvadza zaujimava azijska mudrost/porekadlo (...vsetci sa raz stretnu v Cervenom kruhu...), ktora je potom pre cely film naozaj priznacna. Hranica medzi zakonom a zlocinom je tensia nez sa na prvy pohlad zda (byvaly policajt v radach zlocincov, zlocinec v radach vezenskych dozorcov) a viac nez samotny konflikt zakona a zlocinu, do popredia vystupuje osudovost udalosti, do ktorych sa dostanu hlavny hrdinovia. Zanrovym vrcholom filmu je jedna z najuzasnejsich filmovych lupezi, ktora ma svojou "tichostou" a dokonalym prevedenim dokazala priputat ku kreslu viac nez akekolvek premodernizovane a modernou technikou preplnene rozpravky. Odporucam. (9/10) (13.08.2008)

Na kriminálku síce netradične dlhé, ale prekvapivo ma Osudový kruh v žiadnej sekvencii nenudil. Nemal som navyše potuchy, kam sa dej bude uberať, či sa odohrá nejaká pripravovaná akcia, alebo sa zameria na vzťahy. Menší problém mám s myšlienkou filmu, ktorá je nám viackrát vtĺkaná doslovne do hlavy, namiesto toho, aby pekne vyplynula z deja. Záver môže prekvapiť, nakoniec je však v súlade s atmosférou filmu. Nie je to žiadna scenáristická dokonalosť ani hĺbavé umenie, ale ako večerná zábava zo starej školy to poteší. Tých starších viac, ako mladších, zvyknutých na zbesilejšie tempo žánru. Nie vždy je Delon sympatický, tu mi ako zloduch ale presne sadol. Zaujímavý je dabing Bourvila, ktorý môže mnohých rozladiť, každopádne mu tento hlas (nezaregistroval som koho) ku ksichtu pasuje. (27.05.2014)

Klasická filmová detektivka vrcholné fáze svého rozvoje - tj. zhruba rozhraní třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století - má stále co skrývat. KRUH v této pomyslné stále nevyčerpané pokladnici patří určitě k tomu nejlepšímu. Režisérovi i klíčovým protagonistům tu již jiní vzdali příslušnou - a zaslouženou - chválu. Přesto si neodpustím zopakovat, že Bourvil od někdejšího prosťáčkovského pojetí svých komických postav suverénně dotáhl do maigretovských a poirotovských výšin, že Volonté, v mé paměti zafixovaný jako představitel angažovaných úloh (Giordano Bruno) i svým v té době ještě mladistvým vzezřením jako by představoval své druhé, značně pozměněné já. A obdobně září i Yves Montand, u nějž je i tady špičková pěvecká a herecká vloha vzácně vyrovnána. "Tvrdost" filmu si v ničem nezadá se svou americkou inspirací a naopak, psychologickým propracováním hlavních postav ji jednoznačně předstihuje. Podobných prvenství by si evropský film nejen ve svém francouzském zpodobení zasloužil víc. Zejména dnes, kdy jsme tak jednoznačně - často mimo svou vůli - válcováni řemeslnou hollywoodskou produkcí. (27.03.2010)