Americký sniper

Cooper mieri vysoko, chce uznanie a Oscarov. A Eastwooda do toho zlákal evidentne na vysoký honorár. Ináč by do toho Clint nešiel, scenár zas toľko priestoru pre jeho rozprávačské nadanie neponúka (citové scény s manželkou by zvládol kdekdo). Jednoduchosť a priamočiarosť filmu, ktorý neprináša nič nové pod helmou a opiera sa výhradne o potenciál real-life osudu skutočného Chrisa Kylea na jednu stranu poteší (film strhne, aniž by na diváka kládol vyššie požiadavky), no pre využívanie všemožných klišé a absenciu osobitosti (ktorou disponoval identicky vystavaný, ale menej polopatický The Hurt Locker) na Oscarov nemá nárok. Ak teda Akadémia nemieni až tak okato priznať, že je to viacej o politike ako filmoch. Centrálna akčná scéna (Butcher+vŕtačka+chlapec) majstrovsky zostrihaná. Zato druhá polovica potrebuje skrátiť. (17.02.2015)

Eastwoodův přesný zásah, u kterého se asi bude obhajoba amerického způsobu uvažování zaměňovat za patos, vyniká především v tom, že i přes podstatnou část stopáže strávenou na bojišti, si dovede uchovat civilní atmosféru a Kyleův neobyčejný „skill“ dává k dobru spíše jen tak naokraj, protože v jádru hlavní hrdina zůstává tím ryzím americkým rednekem, který ve výtečném Cooperově obtloustlém podání texasky žvatlá o obraně vlasti, a přitom víte, že to myslí s bezelstnou upřímností; délka a hluchá bratrská linka je to jediné, co tomu lze vytknout, protože takhle chtěl vypadat i J. Edgar. (18.01.2015)

Po hudební retro lahůdce s názvem Jersey Boys, natočil veterán Clint Eastwood v roce 2014 ještě jeden životopisný snímek - válečné drama Americký sniper. Příběh odstřelovače Chrise Kylea, kterého výborně ztvárnil Bradley Cooper, jsem až dodnes prakticky neznal a jsem rád, že jsem se s ním mohl díky tomuto filmu seznámit. Eastwood zde střídá scény z Iráku a ty civilní a tak poznáváme Chrise jako muže dvou tváří. Nejprve je to trochu nesmělý, sympatický mladík, který se přihlásí k jednotkám SEAL a projde náročným výcvikem. Stane se z něho zarytý vlastenec a válka ho pak změní natolik, že je pro něho strašně obtížné vrátit se do života a být dobrým otcem i manželem. Když už se zdá, že ho jeho válečný syndrom opouští a začíná znovu nacházet štěstí a radost ze života, tak... Je určitě dobře, že se režie chopil právě Eastwood a ne Spielberg (kterého mám jinak v oblibě), protože se bojím, že by z filmu udělal spíše uslzené, rodinné drama. Clint ale vůbec nestárne, neustupuje od svého způsobu vyprávění. Je to pořád ten drsný a nekompromisní režisér a zde to opět prokázal. Některé scény jsou tak silné (např. vrtačka, zastřelení dítěte, telefonát s manželkou za zvuků střelby, dobře zvolený závěr), že jsem žasl nad tím, co je možné natočit a co si musí někteří lidé prožít. Absence hudby (až na výjimky) není vůbec na škodu, film díky tomu působí syrově a realisticky - prostě žádný patos a ždímání emocí za každou cenu zde nenajdete. Americký sniper je již šestý Eastwoodův snímek oceněný minimálně jedním Oscarem, což je hodno velkého uznání. Ve Spojených státech film rozlámal divácké rekordy a ve mně zanechal hlubokou stopu. Potlesk vestoje, opona dolů. (27.02.2015)

"Tak nám nepřítel zase zaklekl před branami," řekla posluhovačka panu Cooperovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny. "Před kerými, paní Millerová?" otázal se Cooper, nepřestávaje si masírovat kolena. "Prásklo to ve Fallúdže, milostpane, z odstřelovačky, vědí." Cooper znovu rychle prolistoval scénářem. "To vědí, že s odtřelovačkou nejsou žádný hračky. A ve Fallúdže, to je v Iráku, paní Millerová. To udělali asi Talibánci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu neměli brát." - - - Nakonec byl z toho pěkný film, kde úplně na závěr zaznělo: "Ježišmarjá, co blázníte, vždyť jsou tady lidi." Ovšem jen mezi řádky. A tím nemyslím řádky ředkviček. PS: Ta pointa, kterou nechci spoilovat, ta se vážně povedla. Dobrý nápad. ;-) Líbilo, ale pade na pade. Něco ano, něco ne. Tři hvězdy a pruhy a malé bezvýznamné plus za výron pana Coopera do paní Millerové. (24.01.2015)

Zaznívá to pokaždé a milerád to zopakuju. Clint Eastwood to znovu ve čtyřiaosmdesáti letech nandává svým klidně o dvě generace mladším kolegům. Nějaký zásadní zážitek schází, co si budeme nalhávat. I tak je to na palec nahoru. Přenést pomocí autentické kamery válečné peklo a ožehavé americké otázky na stříbrné plátno se v poslední době rozhodlo víc tvůrců (třeba Kathryn Bigelow jednou výtečná, napodruhé nesmírně chladná a akademická), Eastwood určitě proklouzl do té lepší poloviny. Vybral si skutečný příběh, který tragicky skončil teprve nedávno, na počátku roku 2013. Slavný odstřelovač z elitní jednotky amerického námořnictva Chris Kyle, který měl rekordních 160 smrtících zářezů na pažbě z iráckého tažení, se stal obětí amerického střelce trpícího posttraumatickou stresovou poruchou. Než se tak stane, jsme svědky jeho čtyř turnusů v nepřátelském prostředí. A návratů domů, vítání potomků, keců o obraně milované vlasti i rozkladu jednoho texaského kovboje, který přichází o chvíle s dětmi a manželkou a stejně tak o kamarády v boji. Co si budeme nalhávat, počet sebevražd v americké armádě se dal každoročně počítat na stovky. Z oficiálních údajů Pentagonu vyplývalo, že počet byl v některých letech vyšší, než kolik vojáků zemřelo v Afghánistánu. Tihle bouráci holt válčí po návratu domů dál.. Lehce obtloustlý Bradley Cooper je velmi slušný, ale výkon Jakea Gyllenhaala je s jeho porovnáním o třídu lepší, i když je to vždycky subjektivní pohled. Nicméně v té pětici vyvolených (nominace na Oscara za nejlepšího herce) mi v ní sedí nejméně. Legendární Eastwood po mírně rozporuplnějším období znovu přesný a velmi jistý. Jen to okatě gumové dítě si mohl odpustit.. (19.01.2015)