sedm.1

Atlas je zde zkrátka jen dalším ukázkovým příkladem zcela nesmyslně a přehnaně kritizované podívané, s hromadou mnoha uživateli naprosto zbytečně dehonestujících komentářů, většinou samozřejmě pocházejících z řad klubových a festivalových diváků, kteří se odmítají filmem bavit a chtějí od tohoto média jen umění,umění a umění. To ovšem Atlas očekávaně nenabízí, a proto ty drsné hejty, které jsou možná oprávněné, nicméně zároveň zcela nemístné. Atlas je totiž film, který je točený z důvodu cílového diváka pobavit a oslovit ho způsobem, který se opravdu neztotožňuje s potřebami intelektuálů a erudovaných filmových kritiků. Toť asi tedy k té všeobecně hloupé kritice a nyní již k filmu samotnému. Ano, Atlas skutečně nenabízí nic převratného, kvalitního, či v jakémkoliv ohledu výjimečného, na druhou stranu ale v ohledech, který by měl od takovéhoto typu filmu potencionální divák očekávat, tak v těch funguje více než spolehlivě, zábavně a přesvědčivě. Zápletku tak lze označit za opravdu svižnou a nenudící, jednotlivé tuctové postavy pak působí sympatickým způsobem, i když o věrohodnosti prdelaté Jennifer Lopez v ústřední roli by se nejspíš diskutovat dalo, ale že by vyloženě filmu ublížila, tak to ne, atmosféra a vizuální podoba filmu též vypadá dost slušně, no a co se týče toho nejdůležitějšího, tedy akce a efektů, tak je tedy poznat, že využití CGI tu sehrálo dominantní roli, nicméně alespoň pro mě rozhodně ne rušivou, navíc je důležité i zmínit, že vše po této stránce působí poměrně přehledně a dynamicky, a akce je vážně hodně a v závěru se to celé rozjede do vážně slušného inferna, které mě upřímně sakra bavilo. Abych ale zas jen nechválil, tak časté pokusy o emoce se zcela minuly s účinkem, no a pár vyloženě do očí bijících nelogičností se tu bohužel též vyskytuje, ovšem za mě ani jedno z těchto nepopiratelných negativ nemělo stejně nějaký zásadní vliv na můj výsledný dojem, který označím za velice uspokojivý. Atlas je prostě zábavná, efektní jízda, co sice příliš rozumu nepobrala, nicméně svůj cíl alespoň pro mě splnila na jedničku.

Solidní nálož, co nekompromisně rozhodí dost diváckých dušiček. Jako takhle, vyjadřovat se k tomu islámskýmu sajrajtu se tu vážně nebudu, protože to by mě nejspíš zavřeli, každopádně jsem rád za každý takovýto příspěvek, který poměrně otevřeně poukazuje na působení těchto vymatlaných mozků, a to nejen na jejich území, ale i v zahraničí, a je to tedy ve všech ohledech docela síla, i když zároveň každý ví, že je to jenom miniaturní zlomek reality, která je ještě mnohem, mnohem horší a děsivější. Důležité zde každopádně je, že se tu tvůrcům opravdu hodně povedla zápletka, kterou si dovolím označit za vyloženě strhující, a i když je sice poměrně přímočará, tak díky šikovnosti filmařů je zpracována velmi poutavým způsobem, který diváka chytí a nepustí, navíc má skutečně svižný spád, disponuje i hromadou vážně funkčního napětí, a v mnoha scénách i neskutečně silnými emocemi, dále nabízí velmi výrazné postavy, které jsou zároveň ale i skvěle a hlavně přesvědčivě zahrané a v závěru pak přijde i docela kurevsky silný šok, který jen podtrhuje celou tu šílenost kolem řádění té špíny. Jinak za parádně výrazné a působivé musím označit i atmosféru a vizuál, a akce je tu pak natolik intenzivní a věrohodná, že mi pokaždé pořádně přejel mráz po zádech, no prostě vůbec nic příjemného. A tak vlastně jediné, co musím tomuto snímku opravdu vytknout, jsou pro mě krapet nepochopitelné a zbytečné vložené taneční scény, jejichž smysl a důvod jsem naprosto nepochopil, a dost mi narušovaly jinak vážně silný filmový zážitek, který mě rozhodně nenechal chladným.

Kmotr III je parádním zakončením jedné z nejslavnějších filmových trilogií vůbec, i když i zde musím konstatovat stejně jako u druhého dílu, že laťka kvality prvního Kmotra byla nastavena tak vysoko, že se už ani jedno pokračování k němu ani nepřiblížilo, což ovšem nic nemění na faktu, že se opět jedná o strhující podívanou, patřící do zlatého fondu kinematografie. Stejně jako u druhého dílu mám nicméně i k tomuto pokračování pár výtek, které bych tu rád zmínil a mezi ty nejzásadnější rozhodně patří méně působivá atmosféra, což nejspíš ale zapříčinila změna prostředí, kdy se děj přesunul z New Yorku do Itálie a už to prostě není v tomto ohledu úplně ono. Trochu mě pak ještě nemile překvapila nevýraznost postavy Vincenta Manciniho, jenž tu byla jednak docela upozaděna a jednak i obsazení nevhodně vysmátým Andy Garciou mi nepřišlo úplně trefné, no a třetí negativum shledávám v tom, že už zde není tolik času věnováno fungování mafie jako takové, respektive vůbec rodině Corleonů a naopak se do popředí dostalo politikaření, církev apod.. Každopádně nic z toho ale není natolik zásadní, aby mi to znemožnilo si Kmotra 3 užít na plno, a proto musím zdůraznit i jeho pozitiva, kterých je mnohem víc a kvůli kterým je ten film tak boží, no a zde musím samozřejmě na prvním místě zmínit naprosto strhující spád, bavila mě i hodně výrazná zápletka, za opravdu parádní tu musím označit napětí, které především v závěru graduje na maximum, o jednotlivých postavách a jejich hereckých představitelích pak nemá smysl snad ani diskutovat, to je jeden velký luxus a co se týče dramatických scén a emocí, tak i ty patří k naprostému vrcholu. Tudíž i toto třetí pokračování je zkrátka dech beroucím filmovým zážitkem, který se řadí mezi snímky, který by měl vidět opravdu každý příznivec filmu a víc k tomu asi nemá cenu dodávat, je to prostě klenot a klasika.