Mé jméno je Nikdo

Tenhle film je učiněná nostalgie! Nečekal bych, že na konci snímku u mě převáží spíše pozitivní dojmy, protože v průběhu sledování to na to rozhodně nevypadalo. Ano, příběh je slabý, některá místa jsou hluchá, ale to co činí toto dílo vskutku ojedinělým je pozoruhodná kombinace žánrů, kdy jeden neví, jestli kouká na drama, komedii či parodii. Jedna legenda odchází (Fonda, není v tom symbolika?) a přichází jiná (Hill, právě s novým atypickým chováním westernového hrdiny), ale Divoký západ již není tím čím býval. Ale byl jím skutečně? To je na tomto filmu kouzelné, protože vrhá na starý dobrý Západ spoustu otazníků. Za velký klad považuju hudbu. Tou Morricone citlivě zvýraznil obě polohy filmu: komickou i dramatickou. No a scény s holiči, netřeba komentovat... Třebaže to tentokrát není za 5, nic to nemění na tom, že Leone byl westernový mistr. Co film, to nevšední a osobitý příspěvek k danému žánru. (25.02.2013)

Takto s odstupom času už skôr z úcty k dvojici ústredných protagonistov vyššie hodnotenie, inak by to bolo asi za 2*. Na druhej strane pred povedzme 15 rokmi by som zrejme filmu dal minimálne 4, ak nie aj plný počet hviezd. Skrátka človeku sa aj filmové chúťky časom menia.V každom prípade už tradične skvelá hudba v už legendárnom spaghetti westerne. (22.06.2020)

Jednoducho ten film milujem. Je to scenáristicky roztrieštené, takže ide vlastne len o sériu Hillových skečov a Fondových nostalgických pripomienok klasických leonoviek. Lenže každá z tých scén je nabitá nápadmi a funguje dokonale (súťaž v pití a strieľaní je scéna, ktorú občas predvádzam priateľom :-). Je vidieť, že producent Leone viac než len nazeral režisérovi cez plece - hlavne úvodná prestrelka v holičstve je geniálne natočená a vyrovná sa ktorejkoľvek prestrelke zo slávnejších leonoviek. K tomu Ennio Morricone vo vrcholnej forme, striedajúci klasiku s odľahčenou polohou (ústredný Niktov motív je jednou z vôbec najpríjemnejších a najradostnejších filmových skladieb vôbec). No proste paráda. (22.03.2007)

Na tento film mám priam nostalgické spomienky. Bol to asi môj prvý western s Hillom a dlhé roky som mal na stene prilepený biely plagát s deravou ponožkou. Po dlhej dobe sa už naň však pozerám inak. Asi najnetradičnejšie spojenie westernu a komédie už len z pohľadu dvojice Hill-Fonda, z pohľadu hudby a samozrejme režiséra. 70%. (12.11.2006)

Tady asi někdo dělal narážky na Sama Peckinpaha a jeho Divokou bandu nebo co... ale to je jedno. K filmu: štval mě místama nesmyslnej děj, buď nenavazoval nebo bylo divny chování postav. Jednou se chtěli zabít, pak né, pak chtěli zabít někoho jinyho atd. Uplně zdlouhavy nebo zbytečny nebo nevtipny byly různý scény, např. ta s chlastáním v baru (zdlouhavá), zrcadla v domě hrůzy (zbytečná), chytání ryby haluzou (nevtipná), chcaní na veřejném urinálu (chch, ale když nad tim premejšlim, tak tohle byla docela prdel). Počáteční scéna v holičství byla jediná, která mě pořádně potěšila a byla čistokrevnej Leone. Ale Terence Hill se mi prostě do Leonovejch westernů nehodí - není drsnej, ale takovej šašek a jeho komediální výstupy jedině ruší atmosféru západu. Fonda a jeho Jack Beauregard je taky postava, která se někdy chová nevim proč tak tomu, ale jako vysloužilej hrdina s brejličkama má něco do sebe. Ale to jak ho Nikdo tlačí do toho utkat se s tou bandou, to je docela trapny. Vtipně pak vyznívá nápis: "Nobody was faster on the draw". A jinak poslední záběr ala prstění prdele tomu dá korunu, nebo spíš takověj anální rozměr, chch... (27.08.2013)