Vlk z Královských Vinohrad
The Wolf from Royal Vineyard Street
Scénář:
Jan NěmecKamera:
Jiří MaxaHrají:
Jiří Mádl, Karel Roden (vypravěč), Táňa Pauhofová, Jiří Bartoška, Martin Pechlát, Ted Otis, Gabriela Míčová, Jiří Menzel, Tomáš Klein, Jiří Forejt (více)Obsahy(1)
Autobiograficky laděný příběh výstředního režiséra Jana Němce, který s gustem sobě vlastním vypráví o svých láskách, filmech, nadějích, prohrách i vítězstvích. Neboť kdo byl jednou vlkem, vlkem navždy zůstává... Poslední filmové dílo legendárního českého tvůrce Jana Němce (mj. O slavnosti a hostech, Démanty noci, V žáru královské lásky) volně vychází z autorovy publikace „Nepodávej ruku číšníkovi“ a sleduje jeho životní osudy od šedesátých let do současnosti – od festivalu v Cannes v roce 1968 až do MFF v Karlových Varech v roce 2015. Němcovo alter ego jménem John Jan zde představuje herec Jiří Mádl. „Film má v názvu vlka, tvora divokého, lstivého, neovladatelného. Vlk v rouše beránčím a naopak. Uvidíte místa činu, autentický dialog, autorský komentář, archivy pravé i falzifikáty. To, co bude ve filmu, se skutečně stalo a John Jan to skutečně prožil. I když, pravda, občas jsem to trochu nafouknul,” řekl režisér Jan Němec během filmových příprav. Při natáčení mu nešlo o historickou věrohodnost, ale o vytvoření ducha i atmosféry minulé doby a zachycení génia loci daných míst. Režisér Jan Němec se bohužel dokončení svého posledního celovečerního filmu nedožil. Zemřel 18. března 2016, dva dny před poslední dotáčkou. Nicméně film v hrubých obrysech dokončil. Protože jeho zdravotní stav už nebyl nejlepší, pověřil dokončením snímku pomocného režiséra Tomáše Kleina. Snímek byl uveden v hlavní soutěži karlovarského festivalu a krátce před Němcovými nedožitými 80. narozeninami oceněn Zvláštním uznáním poroty. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (76)
Je mi jasný, že většina filmových intelektuálů bude stříkat hvězdičky blahem, ale já se, až na pár vtipných vyjímek, spíš nudil. Refence zajímavé, ale k čemu to, když je ne každý postřehne. Účelově odporná kamera mě dost mrzí. Takže asi tolik k té jejich metamorfóze. ad. Kulturní vsuvka. Během prémiery sebou dva tvůrci málem švihli o zem, dalšímu se to nakonec podařilo, a dva se málem propadli oponou. Bžunda #kvík2016 ()
Vitexi, Jana Němce jsem osobně neznal, ani o jeho osobě nic nevěděl, ale nějakou pomůcku, vlastně jakousi antipomůcku jsem měl, totiž že jsem viděl jeho O slavnosti a hostech a hlavně Démanty noci. Tyhle filmy a tenhle týpek? Oukej. Takže působení proběhlo, žádný strach. A ještě k tomu Mádl. On za to nemůže, ale čumět na něj a věřit, že je jako režisér Němec v roce šedesát osm, to prostě nejde. Nevím, jestli je tak dobrý herec, nebo miláček bohů, nebo já tak otupělý, ale nakonec mu stejně baštím všechno a už scéna výslechu je úchvatná.Název jsem původně považoval za infantilní opičení. Že odkaz názvu je adekvátní koncepci, jsem sice záhy pochopil, ale teprve k závěru jsem konečně zjistil, jaký mělo důvod a smysl vidět Vlka z Wall Street. Na tom filmu je totiž hodnotné právě jen to, že slouží jako "médium" Němcově narcistně-parodické sebepresentaci. Vlka z W.S. stačilo vidět jednou, Vlka z Kr. V. si musím pustit i podruhé. A nejspíš budu taky muset přikročit k pokusu o rehabilitaci V žáru královské lásky. Vždycky jde o úhel pohledu, že. ()
Vždycky sem měl slabost pro filmy i osobnost Jana Němce. Byla to kontroverzní osobnost, ale geniální filmař, alespoň jeho první dva český filmy jsou nepřekonatelný. VzKV je jeho nejlepší film od NHsM, svérázný filmový epitaf a autoportrét. Nikdo by mu lepší filmový pomník než on sám nenatočil, on sám nejlíp znal svůj život. Důstojný rozloučení se světem a životem, stihnul si to Honzo Jane. ()
Nápaditá bilancující mystifikace, v níž věčný experimentátor Jan Němec spojuje archivní záznamy z roku 1968 s průvodním komentářem a rekonstruujícími záběry z festivalu v Cannes o půl století později. Vtipné, sžíravé, ostře glosující, nešetřící ani Němcovy nejbližší filmařské kolegy... takové je poslední dílo tohoto modernistického mistra čs. kinematografie. Hranice zvládnutého filmu a neumětelství se filmovým médiem vyjadřovat je zde chytře setřena Němcovým nezaměnitelným rukopisem. ()
Jan Němec si sám napsal a natočil film o sobě a také pro sebe. Z pohledu někoho, kdo je jeho osobou takřka netknutý, je to poměrně divácký oříšek. Na první pohled je sice vidět, že i když peněz na film vyloženě mnoho nebylo, tak si natáčení hlavní protagonisté velmi užili. Neubírám Janu Němcovi, že byl jednou ze stěžejních osobností českého filmu, ale jeho Vlk z Královských Vinohrad šel hodně kolem mě a nezanechal hlubší dojem. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (2)
- Jan Němec, který se dokončení filmu bohužel nedožil, po několika letech příprav zahájil natáčení na filmovém festivalu v Cannes v létě 2015, kde zaznamenal osudový rok 1968. Tři zástupci české nové vlny včetně Němce (těmi dalšími byli Miloš Forman a Jiří Menzel) měli tehdy šanci získat Zlatou palmu. Levicoví francouzští filmaři v čele s Jean-Lucem Godardem ale pod vlivem revolučních studentských bouří festivalovou soutěž předčasně ukončili. Osudovou ránou Němcovy slibné mezinárodní kariéry byl pak o několik týdnů později příjezd ruských tanků do Prahy. (Zdroj: Boskovice Festival)
Související novinky
Vlk z Královských Vinohrad soutěží ve Varech
Vlk z Královských Vinohrad, celovečerní hraný film režiséra Jana Němce, reprezentuje Českou republiku v oficiální soutěži Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary 2016. V autobiografickém filmu… (více)
Reklama