Snímek začíná autonehodou při níž zemře Bebeho žena, jež je pak po celou dobu filmu přítomna v Bebeho životě jako duch. Film mi dosti připomínal předcházející Daneliucův snímek Manželská lože. I zde se na hlavního hrdinu valí jedna katastrofa za druhou, ovšem s tím rozdílem, že Dinica v Manželské loži má spíše smůlu a za jeho propad může zejména změna režimu a doba, tak zde se zdá, že kromě oné smůly a Rumunska je na Bebeho peripetiích vina především jeho vlastní neschopnost. Se svým vzhledem těžko mohu soudit vzhled někoho jiného, ale tady je jasný Daneliucův úmysl, aby už Malaeleova vizáž něco vypovídala. Bebe je jaksi neschopný úplně ve všem a tak vlastně primárním cílem, za kterým po celou dobu příběhu kráčí, je, aby se mu povedlo sexuálně uspokojit svou Vali. Hlavní hrdina tu podle mě představuje Rumunsko, ona havárie je změnou (pádem totality), Bebe začne znovu, žije s novou ženou, avšak se mu podobně jako Rumunsku nedaří a také si za svou impotenci může do značné míry sám.(10.4.2008)