Kino

Komentáře k zobrazeným filmům

• Nathalie -

  Tohle je válka! (2012)

  10.2.2012

  LOVE HARD...OR HARDY. Film se castecne odehrava v Hongkongu. Hlavni hrdinka je blondynka, ktera miluje Hitchcocka. Dialogy jsou huste protkany referencemi na Patriot Act, Glorii Steinem, Gustava Klimta a gymnastiku. Napadnici jsou agenti CIA. Jeden z nich ma britsky prizvuk, druhy modre oci. Pokud stale jeste nechapete, proc nemuzu jit niz, tak me osobne neznate. Lucky you. :) 7/10

• POMO -

  Nepřítel pod ochranou (2012)

  9.2.2012

  "Eveybody betrays everybody." Juhoafrických zabijakov by ste v pätách mať nechceli. Obstojný thriller scottovských farieb a bourneovského strihu, zasadený do neopozeraného Cape Town. Akcia na hollywoodského debutanta slušná, ale mimo ňu je scenár iba tuctovou variantou príbehu mladého agenta, fyzicky i psychicky bojujúceho so skorumpovaným systémom CIA (v ktorý zaslepene veril). Medzi mentorom a nováčikom som nicítil chémiu, ktorá mala byť motorom filmu. V tom bola oveľa lepšia dvojka Washington/Hawke.

• Psema -

  Cesta na tajuplný ostrov 2 (2012)

  8.2.2012

  ROCK and roll, baby. Velkolepější nadstavba Cesty do středu Země (tentokrát konečně i v kině v opulentní 3D pořízeném Cameronovými udělátky), již dle očekávání táhne dopředu charismaťák Dwayne, jehož úsměv a prsní svalstvo zachrání situaci vždy, kdy si začnete říkat, že je těch dějových pytlovin a přerostlých digitálních čmeláků vážně trochu moc. Dramaticky Cesta 2 v podstatě vůbec nefunguje (kdo se zvládne nesmát při každém vážnějším momentu, je větší frajer než Michael Caine s mačetou!), ale jako nabušená horská dráha plná atrakcí je to bez diskuze hodně příjemné filmové pošušňání, které si užijí hlavně ti z věkové kategorie 10- a spolu s nimi i dospěláci, jimž nedělá problém na 90 minut jen tak vypnout a zmizet do světa, kde se vám sem tam vysere na hlavu pestrobarevný holub o velikosti bombardéru. 6+/10 a doma bude zážitek poloviční.

• Matty -

  Stud (2011)

  8.2.2012

  Krok za krokem k sebedestrukci. Žít pro sebe. Bez závazků a bez významu. Cynickou masku už ani neodkládáme, láska neexistuje a sex nás ničí.V zásadě s McQueenem souhlasím a těší mne, že nijak neslevil ze svého chladnokrevně pozorovatelského stylu, kdy s lidským tělem pracuje jako s výtvarným objektem spíše než jako se schránkou na emoce. Ty na povrch proniknou jen párkrát a jakoby omylem. Brandon se jim jinak důsledně brání a jenom díky sestře, jediné osobě, k níž skutečně něco cítí (snad zodpovědnost), si uvědomuje, jak křehký je krunýř, který ho ochraňuje. Vlastní zranitelnost tvrdohlavě (a se zničujícími následky) odmítá akceptovat. V jeho světě se striktně vymezenými pravidly pro ni není prostor. Odvážně dlouhé záběry – vyjma zhuštěného a strhujícího úvodu a finále – jsou nepříjemné tím, že po většinu času nepřejímají hledisko žádné z postav, jež tudíž nevyprávějí příběh, nýbrž jsou studovány. Cílem „neempatického“ snímání ale není verismus (ani voyerismus). Kompozice záběrů naopak prozrazuje promyšlený plán. Brandon a Sissy se v záběru doplňují, jako kdyby šlo o jednu osobu a její dvě tváře (prázdný prostor vedle detailu Brandonovy tváře v baru například vyplňuje sestřin zpěv). Fassbender dál s obdivuhodným nasazením pracuje na tom, aby nebyl zaškatulkován jako tuctový hezoun. Když už něco, jeho duševní i tělesný full frontal, z něj činí naději pornografického průmyslu, nikoli lamače dívčích srdcí. Film samotný nicméně pornografický není. Neprovokuje mírou obsažené nahoty, ale přirozeností, s jakou k lidské sexualitě přistupuje – tím, že se v divácích nesnaží vzbudit pocit studu za obnažené tělo. Poukázání na normálnost sexu a nahoty napovídá, že Brandonova nenormálnost netkví (jenom) v jeho posedlosti ukájením. Jde o jeden z mnoha symptomů choroby zlhostejnění, kterou trpí celá společnost. Apendix: Stejně jako Hlad, nechci ani druhý McQueenův film v dohledné době vidět znovu. Zničující totiž Stud není jenom pro protagonistu, ale i pro diváka. 85%

• novoten -

  Den zrady (2011)

  4.2.2012

  George Clooney ve svých režisérských počinech už nejednou dokázal, že mu rafinovanost není cizí a politická sonda se tak pro něj zdála doslova lahůdkovým soustem. Já ale zůstávám zklamaný a nutno přiznat, že dost zaražený z toho, že tentokrát se žádná rafinovanost nedostavila. To, že se bude rýpat do nejvýše postavených státníků, jsem čekal, ale že se ve druhé polovině půjde skrz průhledné zvraty ke ztrátám iluzí a zlomeným srdcím, je krok až příliš na jistotu. Nechat diváka nahlédnout do těch nejrychlejších slovních kulometů a pak polevit směrem k moralitě je zkrátka menší zrada.

• Marigold -

  Signál (2011)

  2.2.2012

  Blátivá neo-normalizační satira, v níž se odporný rurální nádech Bobulí mísí s pachutí Gogola, v němž je idiot opravdu jen idiotem a smradlavými holinkami Ládi Stroupežnického (od furiantů jsem ušli opravdu kus cesty, ale bohužel zadkem napřed). Za postavu "pravého českého génia", který už ví, že se nedá dělat nic, než chcát na pomník budovatelům, bych rozdával facky... Každým dalším přemýšlením ve mně tenhle film probouzí hluboký pocit morálního hnusu a opovržení (nevím, proč mu dávám tolik, asi proto, že je solidně natočený a i herecky se zuby nehty drží milimetr nad úrovní lokálních splašek).

• POMO -

  Muž na hraně (2012)

  1.2.2012

  Spojenec Spika Leeho bez mozgu. Naivný thriller, ktorý chce stavať na premyslenosti a držaní kroku pred divákom, ale dosahuje opačný efekt - od prvotných náznakov nelogiky, cez kadenciu klišé až po nechcene smiešne finále, ktoré robí z diváka blba. Pričom nie je myslené ako paródia a tvári sa byť naopak vychytralo cool. Technicky profesionálna práca, ale scenár je mimo v náväznosti scén, a režisér aj vo vedení hercov (obzvlášť Elizabeth Banks, ktorej akoby ani nikto nepovedal, čo má v ktorej scéne hrať).

• Madison -

  Válečný kůň (2011)

  23.1.2012

  Spielberg je majstrom rozprávania príbehov a z môjho osobného piedestálu ho nikdy nezvrhnem. War Horse nie je žiadnym monumentálnym vojnovým filmom, ktorý by sa snažil pojať šialenstvo vojny syrovým realistickým spôsobom na štýl Vojaka Ryana, ale je "len" obyčajným rozprávkovým príbehom o sile, odvahe, láske a statočnosti. A to mi bohato stačilo. Prvá polovica filmu sa sústreďuje najmä na vykreslenie vzťahu hlavného hrdinu a koňa Joeyho a keby nebol každý obraz v nej tak spielbergovsky precítený, zrejme by ma dramatické okamihy vo vojne nezasiahli. Spielberg je génius. Presne vie, kde pridať a kde ubrať, aby sa vyhol prehnanému sentimentu a zároveň dokáže každej dôležitej scéne vdýchnuť závan osudovosti. Emócie samotné vyrážajú najmä z úchvatnej kamery, ktorá snímala koňa a "jeho prežívanie" z tých správnych uhlov (kamera mi celkovo pripomenula veľké americké klasiky). John Williams opäť stvoril nebesky povznášajúci soundtrack, Jeremy Irvine mi neprekážal a celkovo ma film dojal a pohladil - a to je to najdôležitejšie. War Horse má jedinú smolu - vznikol v modernej dobe, nasýtenej nolanovským precíznym chladom, a preto jeho ľudskosť a rozprávkovú symboliku málokto ocení. Odpady sú irelevantné a zaujaté. Aj keď je pre niekoho obsahovo nereálny a metaforický, stále si udržuje punc filmárskej kvality. Navyše z neho cítiť Spielbergovu lásku k filmu, čo mi napríklad v jeho Tintinových dobrodružstvách chýbalo. A chcem minimálne nomináciu za "herecký" výkon Joeyho :-)

• Bluntman -

  Mupeti (2011)

  13.1.2012

  Existenciální drama s "loutkami" a zpěvem, z kterého jsem si vzal dvě cenná ponaučení: 1.) celebrity nejsou lidi a 2.) únos je zcela v pořádku, pokud slouží k finančnímu obohacení. Jinak dabing je zlo a postihl i muzikálové výstupy.

• DaViD´82 -

  Rozchod Nadera a Simin (2011)

  27.12.2011

  Je smutné, když rozum mezi tolika dospělými má jen to děcko. Je štěstí, že je to v tak dobrém filmu. Atraktivita a "vděčnost pro západního diváka" totiž pramení nejen z pohledu diametrálně rozdílné kultury na důsledky rozpadu vztahu, ale především z toho jak moc dobré, překvapivé, strhující a emoce budící to v každém momentu (i ohledu) po celou stopáž je. Prostě a jednoduše to navzdory veškerému zobrazovanému neveselému dění nadchne; příběhem, zvraty, autentičností, herci, detaily, náznaky, nedoslovností... Prostě vším.