Reklama

Reklama

Recenze (2)

Ramanam 

všechny recenze uživatele

Kultovní a zářivá klasika Bollywoodu devadesátých (nejen) let. Jako důkaz poslouží návštěvnost v kinech, prodej hudebních nosičů a devět nominací na ceny Filmfare, z nichž bylo pět proměněno. Přitom je zajímavostí, že se nejedná o snímek původní, ale převzatý z tamilského „Enga Chinna Rasa“ (1987). To ovšem nic na ničem nemění. Příběh začíná v době, kdy malý Raju (v dospělém věku A. Kapoor), prožívá velké trápení po smrti své matky. Jeho otec (A. Khurana) se tak rozhodne, že mu přivede novou matku (A. Irani), aby synovi dala lásku a klid v duši. Ta je však cokoliv jiného, než milující macechou a manželkou. Celou dobu touží jen po majetku zámožné rodiny. Raju, který ji až fanaticky uctívá jako božstvo, má dobré srdce, ale je naprosto zaslepený a nevidí, že se z něj postupem času stává pouhá loutka v rukách macechy a jejích spojenců z rodiny. Naštěstí se zamiluje do krásné, ale hlavně moudré Saraswati (M. Dixit), kterou si po jedné vypjaté situaci vezme za ženu a přivede domů. Ta za krátký čas zjistí, jak se věci mají a rozhodne se zasáhnout. Přitom ví, že s pomocí Rajua nemůže počítat, ba naopak. Souboj dvou žen začíná..... Výborný A. Kapoor, úžasná M. Dixit s nejnádhernějším úsměvem pod sluncem. Vše do krajnosti vypjaté i s množstvím odhlečení, toliko typickými pro indické filmy. Hudba výtečná, ale jen dvě písně se mohou pochlubit nesmrtelností. Jsou to „Koyal Si Teri Boli“ a „Dhak Dhak Karne Laga“ (předělávka písně „Abbanee Tiyyani Debba“ s hopsající Sridevi). Jejich vizuální zpracování nikdy neomrzí. Na pěti hvězdách jsem začal i skončil, i když přeci jen slabších, pro místy malá tření v příběhu. Můj filmový domov... ()

Reklama

Reklama