Režie:
Petar LalovićScénář:
Petar LalovićKamera:
Petar LalovićHrají:
Neda Arnerič, Velimir 'Bata' Živojinovič, Jelena Žigon, Svetlana Bojkovič, Dusan Askovic, Mihajlo 'Bata' PaskaljevičRecenze (6)
Smutná a veľmi emotívna realita života. Nie tragédia, prirodzená realita. Každý raz musí zomrieť a je dobré a múdre vysporiadať sa s tým. Myslím, že keď si tento krásny film niekto pozrie, musí sa zadúšať plačom a zároveň cítiť pokoj - ako ja dnes večer. ()
Smutný příběh? Ale ano. Onemocní-li dítě leukémií, jiný ani být nemůže. Já měla ovšem po vcelku slibném začátku pocit, že se mi před očima rozeběhl šíleně dlouhý reklamní spot velebící pobyt nemocného člověka v přírodě. A přiznávám, že krásným, leč poněkud kýčovitým reklamním záběrům, zrovna dvakrát nevěřím. Režie: Petar Lalovic. ()
Zbytočne patetické. ()
ocenenia : Montréal World Film Festival 1997 - nominácia na Grand Prix des Amériques ()
Les plný přítulných "divokých" zvířátek, uprostřed něj chaloupka, ve které žije nemocná holčička se svým svérázným dědečkem... Rozum mi velí tento film zatratit, ale cit vítězí. Nemůžu jinak, než zatlačit slzu a dát 4 hvězdy... ()
Zpočátku jsem předpokládal, že tento film bude "klasickým" dramatem o nemocném ditěti, ale změnil se obraz a z městské holky - klavíristky se stal tak trochu Tomáš Holý. Po další chvíli jsem pochopil, že tento příměr také nesedí a nechal se smířlivě unášet dějem. Přiznávám, že těch smířemí jserm zažil více. Některé scény (s lidmi, ale hlavně se zvířátky) se mi zdály nereálné a připomínaly spíše zoologickou vycházku, než divokou horskou přírodu. Tento film je opravdu z části kýč. Ale té dívce bych přerod z městského dítěte v holku ze vsi docela věřil. Náznaky přírodního zákona džungle byly milosrdně přebity smířlivou záchranou slabších. Málem bych uvěřil, že se i nemocná vnučka opravdu uzdravila, ale jak přicházely další scény, tušil jsem, že realita bude tvrdší... Přes všechny vítky všal musím přiznat, že mě tenhle zvláštní film vzal za srdce. Hlavní podíl na tom má to děvče, které ví o své nemoci a její děda, kterému jeho pocity také věřím. Pro tu neurputnou a nenásilnou snahu prožít něco krásného dokud to jde, pro tu naději a pohled do smutné skutečnosti a pro tu lásku k životu - 4 z 5. ()