Čtverzubec (festivalový název)
-
Hetun
-
Blowfish
Drama
Tchaj-wan, 2011, 88 min
Režie:
Chi Y. LeeHrají:
Yi-Ching Lu, Vicci PanObsah
-
Tchajwanská vztahová dramata nejsou tak známá jako jejich japonské protějšky, sdílí s nimi však mnoho podobností. Podmanivým pianovým podkresem i důrazem na pomlky a na vyprávění mezi řádky Čtverzubec připomene i snímky Kim Ki-dukovy. Pozvolně vyprávěný příběh dvou mladých milenců se nesoustředí na dialogy, ale na emoce ukryté ve tvářích a pohledech. Dokonalé svícení a hypnotická kamera říkají mnohé, ale ještě více zůstává skryto. Jde o film čistý jako voda, v níž plavou všudypřítomné akvarijní ryby, které tu hrají důležitou roli, byť převážně na symbolické rovině. (FebioFest)
Tchajwanská vztahová dramata nejsou tak známá jako jejich japonské protějšky, sdílí s nimi však mnoho podobností. Podmanivým pianovým podkresem i důrazem na pomlky a na vyprávění mezi řádky Čtverzubec připomene i snímky Kim Ki-dukovy. Pozvolně vyprávěný příběh dvou mladých milenců se nesoustředí na dialogy, ale na emoce ukryté ve tvářích a pohledech. Dokonalé svícení a hypnotická kamera říkají mnohé, ale ještě více zůstává skryto. Jde o film čistý jako voda, v níž plavou všudypřítomné akvarijní ryby, které tu hrají důležitou roli, byť převážně na symbolické rovině. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Vavča
Taiwanské filmy si ke mně hledají vždy složitější cestu, než jiné asijské tituly. Komunita, která je adoruje a zabývá se jimi, není ani zdaleka tak velká jako ta, která jede na vodách čínské, hong kongské, japonské, korejské kinematografie. Blowfish je film, o dívce, která pracuje jako liftboy v obchodním domě, a po určité události odcestuje na venkov. Snímek si vystačí s minimem dialogů a slov, je hlavně o atmosféře. Občas jsem se v tom dost ztrácel, jsou zde silné momenty a moc hezký vizuál, sympatická Vicci Pan v hlavní roli, přesto tomu něco chybí, co by film posouvalo do vyšší kategorie a diváka emocionálně více zasáhlo.(20.12.2011)
-
Disk
(FEBIOFEST 2012)(24.3.2012)
-
Hafran
Pro mě nejlepší film letošního FebioFestu. Křehký, vizuální příběh na hraně vztahové fantasmagorie, kde se místo mluvení hraje. Vyhrocená neschopnost obou hlavních hrdinů se zajímat nebo si povídat je v prostředí tchajwanského odlištění, poklonkování a celkové odlidštěnosti naprosto přirozená.(26.3.2012)
