Povídky z kuchyně

4* tato malá severská komorní "komedie" z poválečného období, kdy Švédsko dělalo výzkum pro co nejefektnější rozmístění spotřebičů v kuchyni. Příběh je pojatý velmi citlivě a lidsky a patří k mým oblíbeným a tak můžu dál doporučovat. Prostě tradiční severská milá klidná oddechovka. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (09.03.2016)

Klasický severský humor, který je tak pomalý, že někteří jedinci usnou a tak svižný, že občas ty skandinávské výrazy a repliky nestíháte. Základní idea by sváděla k satirickým hříčkám, ale Hamer ji rozvinul v poetický příběh, v němž se pozorovatel mění v objekt a objekt v přítele, v mlčenlivém /snad proto nepatickém/ souznění. (03.04.2008)

Neskutečně zábavný a zároveň drsný film mě nadchl již při čtení námětu, jehož potenciál snad ani nešlo nenaplnit. Již úvodní záběry na konvoj pozorovatelů jsou předvojem k rozehrání pořádné (a často absurdní) tragikomedie. A ačkoli je samozřejmě dopředu jasné, jak se bude vztah pozorovatel-domácí vyvíjet po počáteční netečnosti, s chutí se na ten průběh podíváte. (28.01.2016)

"Co to máš sakra na krku?" "Šálu." "S ocasem?" "Ano, s ocasem." Folkemu je umožněno to, co by uvítal snad každý filmový divák - zasahovat do života člověka, kterého pozoruje. Empatie mu nedovolí zůstat u pozorování a tak si, chápaje, že některé skutečnosti do tabulek zkrátka zanést nelze, s objektem svého výzkumu vymění nejen šňupací tabák, ale i místo. Pro zápletku druhotné střídání rolí pozorovaného a pozorujícího je nakonec originálnější než ústřední sbližování dvou mužů, potažmo dvou kultur. Vlastně mi bylo docela sobecky líto, že k sobě dlouho mlčící Nor a dlouho mlčící Švéd našli cestu a jali se konverzovat, pravda, s kouzelnou prostotou a bonusem v podobě nedbale rozházených kousků absurdního humoru, o zásadních otázkách lidstva. Upokojující atmosféra severské smířenosti film ani poté neopouští, ale obdiv nad minimalismem Hamerova filmového jazyka střídá vyčkávání, nakolik pevně se bude scénář držet tušeného dějového vývoje. Pevně. 70% (14.09.2012)

Pokus o racionalizaci kuchyně (neplést s pojmem racionalizace stravy). Film asi chce ukázat na nesmyslnost některejch stupidních výzkumů, o kterejch se denodenně dozvídáme v rádiích a časopisech (průměrnej počet zubů německých přistěhovalců, délka pohlavního styku s plyšovým medvídkem, počet zážitků s posmrkaným kapesníkem a podobně). Všechno tady vyznívá moc absurdně. Bohužel nemůžu hodnotit s čistým svědomím, protože jsem byl po kalbě a několikrát jsem u toho usnul (bylo to únavou nebo filmem?), takže to mám hodně útržkovité. A že bych se na to podíval znovu, to ne. (03.05.2008)