V čjornych pěskach

Když Rudá armáda vyhnala z Buchary bílé a jejich spojence, z vězení vyšel mezi mnoha dalšími i Čary Esenov (Dagun Omajev). Proč skončil zakovaný v řetězech? Když jeho sestře bylo čtrnáct, proběhly její zásnuby s mladým mužem ze sousedství. Nebyl to jen domluvený svazek, bylo to z lásky. Přesto k svatbě nedošlo, mladší syn vládce jejich aulu mladou Bibitač v opilosti znásilnil. Pak už vše nabralo překotný spád: zneuctěná žena se polila benzinem a upálila se, bratr se vydal pomstít její smrt a Muhammad, který ji měl na svědomí, nedožil noci. Toto ovšem není jen smrt za smrt, toto je vzepření se zavedeným pořádkům lůzou, pošlapání zákonné vlády. Alespoň tak to chápe Šamurad, starší bratr mrtvého a příští pán údolí. A jeho pomsta byla strašná, vyvraždil celý ten špinavý rod. Přežil jen Čary, který už byl na zimních pastvinách.
Ani ve vězení ale nezapomněl, co provedl Šamurad a po vysvobození se vydal po jeho stopách. Šamurad už dnes není důstojníkem velkého vojska, bílí jsou poraženi – mrtví, nebo utekli za hranice. Jen on zde ještě zůstal, ale už velí jen malé skupině basmačů, spolu loupí a vraždí. Jenže dnes už mají v patách oddíl rudé jízdy. Čary se účelově dává k nim, nicméně jako krasnoarmějec není velmi disciplinovaný. Jakmile je jeho nepřítel na dosah, opouští oddíl a vydává se ho pronásledovat opět sám. A skončí s kulkou v těle. Naštěstí ho soudruzi najdou a během rekonvalescence v sanitním voze má spoustu času na přemýšlení. Vyléčí se a může se účastnit znovu pronásledování banditů. Když je překvapili v horách, většinu z nich zlikvidovali, nicméně Šamurad zas proklouzl. Čary se vydává po jeho stopách do pouště. Pouště jejíž písek je bílý, ale měl by být už černý vší tou krví, kterou prolil Šamurad a před ním všichni feudálové Turkestánu. (chamonix)