Ultimátum: Vzít se, nebo vzít roha?

Už zkákladní myšlenka – prohodit se s jinými lidmi, abychom zjistili, jestli tě donutím si mě vzít – mi připadá psychicky postižená. Průvodci show působili jak podvodný pár z teleshopinngu. Casting soutěžících byl zaměřený jen na to, aby všichni vypadali hezky. Povahově to byl jeden protivný rozmazlenec vedlé druhého, samí sobci a hysterici. Chovali se, jako by všichni ostatní byli méněcenní. Ne, tady bych jediným dvěma sympatickým účastníkům řekla: chyťte se za ruce a zdrhejte okamžitě pryč. Závěrečný díl, kdy konečně došlo na navlékání prstýnků, byl pro mě spíš tragický, protože ani jedna z dvojic nemůže být šťastná, aniž by se aspoň jeden z páru neobětoval, nepopřel sám sebe a nevzal na sebe břímě, že bude tím, kdo bude vždycky ustupovat. SHRNUTÍ: Vyděračská reality se sektářskými rysy. (22.03.2024)

Koncept téhle show je přinejmenším zvláštní. Ne ale natolik, aby byl dostatečně zajímavý. U prvního dílu kroutíte hlavou a říkáte si, proč se na to ty “super” páry rovnou nevybodnou. U dalších dílů se nudíte a posloucháte, jak melou to samé furt dokola. U posledních dvou jste jen zvědaví, kdo z nich dopadne nejhůř. Ztráta času. (20.04.2022)

polygamie but make it spicy. sadomasochističtí tvůrci love is blind mučí ve svojí nové reality show další zamilované páry. nejhorší lidské stránky jsou roztahané do hodinových epizod - které mají stejný problém s tempem jako láska naslepo. nejvíc pobouří nápodobně otřesný soundtrack alá zvonění z nokie anebo ze simíků, skvěle naopak funguje starý známý koncept poslední epizody jako reunion. (23.04.2022)

Mělo to zajímavý momenty, ale na 10 dílů jich tady bylo žalostně málo. Naopak balastu je v tom habakuk- třetí až osmej díl (odhadem, přesně už si to nepamatuju) bych přestříhal na 2. Jinak nechci spoilovat, ale člověk fakt není monogamní tvor. Narozdíl od Love is blind mi tahle reality show přijde pro účastníky ryze nezdravá a destruktivní, postrádám v ní cokoliv pozitivního. Za nezdravou ji možná považuju i skrz to, jak věčně něco srkají z těch hrozných stříbrných hrnků. (15.04.2022)

Popravdě jsem od toho čekala něco trochu jinýho a byla překvapená, jak to bylo pojatý. Pravda je, že dva z těch největších toxiků zjistili hned na začátku, že jinde než u jejich submisivních partnerů jim pšenka nepokvete a tak rychle zaťali drápy, aby jejich drahé polovičky náhodu nezjistili, že vztah může vypadat i úplně jinak. Potom už sledujeme jen další a další rozčarování jednotlivých účastníků, kteří utrápeně zjišťují, že opravdu nejsou jediní na světě a jak je lehké nechat se svést novým pokušením. Přišlo mi, že málokdo z nich si uvědomil, že mezi vztahem trvajícím x-měsíců, kde už je opravdu těžké na něco si hrát a dělat se dennodenně o trošku lepším a kdy spoustu věcí s růžovými brýlemi přehlížíme, a novým vztahem trvajícím tři týdny, je fakt rozdíl a tak argumenty typu: Ale my se s xz vůbec nehádáme a s xz jsme se hádali furt... jsou fakt k smíchu. Lidi tam šli s už narušenými vztahy, kdy každý chtěl něco jinýho, takže bylo o to lehčí propadnout něčemu novému. Každopádně je to sice reality show, ale člověk se u ní dost zamyslí nad tím, jak by se v určitých situacích asi choval on. To se mi na ní líbilo asi nejvíc. (13.04.2022)