Aftersun

Typický festivalový snímek, které má pomalejší tempo a dokážu si představit, že kdybych ho viděla na festivalu v KV, tak v tom sále usnu. Není to nic záživného a něco se to začíná dít až tak v poslední půl hodině. Tam už vidíme i starší Sophii, takže je nám pak jasné, že tahle dovolená mohla být ta nejlepší vzpomínka na svého tátu. Deprese, kterou Calum trpí je tam docela upozadněná, až postupem filmu je to vidět víc a víc. (08.03.2023)

(8/2023) / Ťažký, ťažký film, ktorý sa vyše hodinu vôbec nezdá ťažký, skôr nevýrazný a nudný. Neviem si spomenúť na veľa filmov, ktoré ma dokázali svojim záverom tak prekvapiť. V priebehu záverečných pár minút som pochopil o čo tu vlastne šlo. A že tie zdanlivo úmorné minúty boli veľmi šikovne vymyslené. Áno, je to typický festivalový film, ale trpezlivému divákovi vie ponúknuť zaujímavé emócie. (8/10) (31.01.2023)

Na sledování Aftersun musí mít divák správné rozpoložení, jelikož se jedná o dosti "náladový" film, který si po většinu stopáže jede dosti pozvolným - a tím pádem ne pro všechny diváky atraktivním - tempem. Na projekci mě nalákal námět a oscarová nominace pro Paula Mescala. Herecky je film zvládnutý skvěle, o tom žádná, samotný námět mě však svým zpracováním nedostal tak, jak jsem si před projekcí od filmu sliboval. Všední výjevy se střídají s tíživými vizemi (vzpomínkami), které nakonec "pod tlakem" vrcholí, a i když člověk ví, jaké emoce chtěla režisérka u diváka vyvolat, nemohu říct, že jsem jí to "baštil". Festivalová deprese, která však nevydeptá každého. (08.06.2023)

Něco tak krásnýho si snad ani nezasloužíme. O všem zásadním v životě ale tak subtilní formou, že se až zdá, že vlastně nejde o nic. Jeden z nejcitlivějších filmů o tom, jak je těžký držet pohromadě to nejdůležitější, co máme - ty nejbližší. Když sami sobě nejsme blízko. Bez patosu, bez doslovnosti, ale nic tu nechybí. I'm not crying, you are. <3 (19.12.2022)

(7/10). Film Aftersun jsem měl v hledáčku již nějakou dobu. Snímek se tvářil jako artová záležitost, kterou mělo pod taktovkou mnou milované studio A24. Shodou okolností jsem měl čest nedávno poznat představitele hlavní role ve filmu All Of Us Stranger, kde to ještě nebyla ta pravá zkouška ohněm. Ta přišla až v toto filmu, kdy celá tíha snímku leží doslova na jeho bedrech. Myslím si v tomto ohledu Paul Mescal obstál na výbornou a filmoví fanoušci si mohou oddechnout. Ridley Scott si může mnout ruce, že obsadil do svého kontroverzního pokračování Gladiátora právě tohoto talentovaného irského herce. Tento původem Ir se musel navíc naučit kvůli své postavě skotský přízvuk, což si absolutně nedokážu představit. Aftensun je ve své podstatě velice intimní záležitostí, která nikam nespěchá a nechává se unášet na tureckých vlnách, jako naši dva hlavní představitelé. Ti se ocitají na vysněné dovolené, která je zejména pro postavu Caluma únikem z reality plné vnitřních démonů. Film nám servíruje během příjemné stopáže nepatrné nuance, které v divákovi probouzejí znepokojivý pocit a narušují tu klasickou dovolenkovou idylku. Na snímku jde krásně vidět, že jde také o jakousi osobní zpověď režisérky, která velice citlivě diriguje tuto něžnou baladu. Aftersun je velice hloubavým dramatem, která diváka rozhodně nevede za ručičku a v posledních minutách jej zkouší, jestli celou dobu dával bedlivý pozor. Pokud ano, tak jej zaplaví zdrcující pocit beznaděje a nastane bolestivá katarze. Pokud mu však nedojdou drobné nuance, které jsem jsou ve filmu opravdu velice jemně načrtnuty, tak si odnese spíše pocit zmatení a neuchopitelnosti. V mém případě to bylo někde na pomezí a pokud bych si tento film pustil po nějaké podobné rodinné dovolené, tak by byl zážitek jistojistě silnější. "And there's this feeling, once you leave where you're from, like, where you grew up, that, um, you don't totally belong there again." (09.05.2024)