Režie:
Justine TrietKamera:
Simon BeaufilsHrají:
Sandra Hüller, Swann Arlaud, Milo Machado Graner, Jehnny Beth, Samuel Theis, Saadia Bentaïeb, Antoine Reinartz, Camille Rutherford, Sophie Fillières (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Úspěšná spisovatelka Sandra (Sandra Hüller) žije se svým manželem Samuelem a jedenáctiletým nevidomým synem v odlehlé chatě ve francouzských Alpách. Jednoho dne je ale Samuel nalezen mrtev. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo má manželovu smrt na svědomí samotná Sandra, jejíž svéhlavá povaha z ní dělá hlavní podezřelou? Veřejné vyšetřování případu odkrývá nejen okolnosti samotné smrti, ale také intimní a znepokojivé detaily jejich bouřlivého vztahu. Justine Triet natočila napínavé rodinné drama, které díky rafinovaně vystavěnému scénáři, nápadité režii a vynikajícím hereckým výkonům získalo na MFF v Cannes nejvyšší ocenění Zlatou Palmu. (Aerofilms)
(více)Videa (9)
Recenze (213)
Ona hraje skvěle, kluk hraje excelentě, ale dokumentární styl a pozvolné odhalování, jak jedno zdánlivě dokonalé manželství je ve skutečnosti prolezlé problémy – včetně toho, že je divákům neustále předhazováno, že ani tak nevíme vše – mě prostě zoufale nudilo. Jen scény ze soudní síně, kde to spíš vypadalo jak na divadle, mě trochu probraly z modliteb, aby to proboha už skončilo, protože fakt nemám zájem nechat se provést zlouhavou pitvou tak banálního vztahu. SHRNUTÍ: Ať už ho shodila nebo ne, to manželství bylo stejně v úpadku. ()
Justine Triet předvádí výborně napsanou i natočenou studii rodinných pout v okamžiku největší zkoušky důvěry, ale abych byl upřímný, míjelo mě to velkým obloukem. Tohle dlouhé, z velké části procedurální drama je bohužel studené jako čumák psa, který v něm figuruje, potažmo jako horské prostředí, ve kterém se odehrává. Zřejmě to byla tvůrčí volba, ale pro mě potom všechny ty stěžejní dramatické momenty, na které jsem si musel hodnou chvíli počkat, vůbec nefungovaly a nezajímaly mě. Nejednoznačnost některých vyznění trochu potěšila, ale i tak zde mám k nějakému diváckému nadšení rozhodně na míle daleko. [KVIFF 2023] ()
Natěšení bylo až příliš vysoké, Anatomie pádu je jen lehce nadprůměrné soudní drama/charakterová studie, které sice umně, ale předvídatelně a očekávaně kupí jedno klišé za druhým, ať už to festivalové nebo žánrové (true crime). Výsledek je tak svým zpracováním a vyzněním v podstatě jen filmovou verzí loňské minisérie Schodiště, zkrácenou o pár hodin. 7/10 za ten strhující herecký výkon. ()
Anatomie pádu je výborným soudním dramatem, především díky tomu, do jaké pozice staví diváka. Ten totiž stejně jako téměř všichni zúčastnění nezná pravdu. Může si ji domýšlet, vodítek k tomu má dost, ale právě ta nejednoznačnost je napříč filmem dost důležitá. Co se stalo, totiž ví pouze hlavní hrdinka, kterou skvěle zahrála Sandra Hüller, jejíž výkon celkový zážitek povyšuje na ještě vyšší úroveň. Sledovat, jak se na ploše zhruba dvou a půl hodin rozebírá vztah dvou lidí a jejich charakter, je extrémně poutavé i díky flashbackům, které pomáhají se do děje ponořit. A zobrazení samotného soudního procesu je vynikající. Problém mám s tím, jak je celý snímek strašně chladný a odtažitý. Za ty dvě a půl hodiny jsem málokdy cítil jakékoliv napětí či snad silnější emoce vůči jednotlivým postavám. A nevýrazný konec můj pohled bohužel umocnil. Anatomie pádu je kvalitním filmem, u kterého však takřka s jistotou vím, že mi v hlavě nebude rezonovat tak dlouho, jak jsem možná čekal. 8/10 ()
Je to už moja takmer povinná jazda zhliadnuť filmy nominované na Oscara ešte pred slávnostným večerom. Stále akosi nechápem ako sa medzi 10 naj filmov dostal francúzky film, vieme, že nedávno Oscarov pozbieral dokonca kórejský. Pre zahraničné filmy bola predsa vždy určená kategória naj zahraničný film, takže som z toho trochu vedľa. kto pozná odpoveď nech mi napíše, budem vďačný. Anatómia pádu má úctihodných 150 minút, čo vzhľadom na pomerne jednoduchý dej nie je málo. Zahrané je to veľmi solídne, civilne, jednoducho max. realisticky. Spisovateľka Sandra je tak trochu divná, divák nemá pocit, že by za mŕtvym manželom smútila a tuší, že niečo skrýva. Nenudil som sa, ale do poslednej chvíle, do posledného záberu som čakal, že sa niečo závažné odhalí, alebo krátkym záberom naznačí, ale ono nič...Veľmi precízna sonda do jedného komplikovaného manželského vzťahu, vyšetrovanie i kvalitné scény zo súdnej siene, ale nečakajte nič viac. Emočne prekvapivo dosť chladný film, preto priemer. 60%. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (16)
- Film zarobil za prvé tri týždne v USA cez milión dolárov, čo mu umožnilo umiestniť sa na jedenástom mieste v amerických pokladniach v tomto časovom úseku - čo je najlepší výsledok pre francúzsky film uvádzaný v USA. (Arsenal83)
- Z hudobného hľadiska sú vo filme úmyselne použité kontrasty. Chlapec (Milo Machado Graner) počúva dve skladby pre sólový klavír: "Asturias" od Isaaca Albéniza a "Prelúdium č. 4 e mol" od Frédérica Chopina, čo je v opozícii voči svetu steeldrums (Caribbean steel drums) rappera 50 Centa, ktorého počúva jeho otec (Samuel Theis). (Arsenal83)
- Viac ako polovica filmu je natočená v angličtine len kvôli prítomnosti Sandry Hüller, ktorá nehovorí francúzsky. (Arsenal83)
Reklama