Rekonstrukce

Prostý příběh podaný velice civivilně. V popředí není velká akce, hodně místa dostává síla okamžiku vystižená dokumentární kamerou. Postrádala jsem ten kousek navíc, něco, kvůli čemu bych chtěla pustit si film znovu. Rozhodně pozoruhodný snímek, který stojí za vidění. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (23.04.2015)

Lucian Pintilie je jednou z nejvýraznějších režisérských osobností rumunského filmu 60. let a vlastně rumunské kinematografie vůbec (prosadil se a velkého úspěchu dosáhl i jako divadelní režisér). Pintilie je známý především tím, že ve svých filmech často zkoumá závažné otázky na pozadí různých historických epoch. [==] Rekonstrukce vznikla v období, které pro Rumunsko nebylo zrovna nejšťastnější. Koncem roku 1967 se totiž Nicolae Ceausescu, nejvyšší komunistický představitel země, fakticky chopil vlády. Pro Rumunsko tak začalo jedno z velmi těžkých období. Ceausescův režim se vyznačoval neuvěřitelnou krutostí, byl jedním z vůbec nejtěžších v celé Evropě. Trval až do roku 1989, kdy byl "diktátor" svržen a nastolen nový pořádek. Ceausescova krutovláda se tvrdě podepsala i na tvorbě Luciana Pintilie, jenž byl přinucen emigrovat a na dlouhou dobu nemohl ve své vlasti tvořit. [==] Velmi by mě zajímalo, jak na film reagovalo tehdejší publikum. Snímek, ač vypadá na první pohled velmi nevinně, vyvolává spoustu diskutabilních otázek, ty se plně projeví v samém závěru (diváci opouštějící fotbalový zápas). Pintilie záměrně jednoduše (kontinuální střih, autentické dilaogy, prakticky žádně dějové skoky), přesto dokumentaristicky přesně inscenuje rekonstrukci určité události (delikt-bitku dvou mladých studentů, kteří jsou přinuceni svůj přečin pro dokumentární film "zopakovat"). Film na mě často působil až absurdním dojmem (dva nejlepší přátelé se poprali, kvůli filmu pro mládež musí tuto událost opětovně předvést, starý profesor, který přijde o rozum, závěrečná sekvence s fotbalovými fanoušky apod.). Více snad netřeba dodávat. [==] Suma sumárum vskutku famozní film vedený přesnou režisérskou rukou, jméno Pintilie si budu od nynějška velmi dobře pamatovat. Pozn.: Thriller tohle není ani omylem. (28.12.2007)

Vrcholné dílo rumunského filmu natočil Lucian Pintilie podle knihy Horii Patrasca, který byl očitým svědkem popisovaných událostí. Jednodenní historku o dvou mladících obviněných z výtržností, kteří jsou poté nuceni na místě za přítomnosti filmového štábu incident znovu přehrát, se už ze svojí podstaty více nabízí zpracovat do podoby filmu. Vyjádření k despotickým, opresivním praktikám totalitního režímu je tu zároveň komentářem estetických imperativů socialistického realismu, který nahlížel umění jako v první řadě užitkové, návodné a bezvýrhadně sloužící stranou prosazovaným idejím. Formálně odvážný snímek přetváří události v něco víc než jen izolovanou tragickou frašku: důmyslné využití zvuků/ruchů bouřícího obecenstva sledujícího fotbalové utkání (nacházející se kdesi na pomezi diegeze) dává jednotlivým momentům nečekaně silný náboj. Přestože se děj odehrává na odlehlém místě, je nám neustále připomínáno, že je doslova veřejnou arénou – kolbištěm společnosti. (19.01.2013)

,,Aký je rozdiel mezi človekom a opicou? Opica nemá občiansky preukaz." Tak sa nám nová filmová vlna 60. rokov dostala až do Rumunska, a úspešne! Filmový štáb v zložení právnika, policajta, profesora a miestnych svedkov spolu s dokumentárnym režisérom a kameramanom nakrúca rekonštrukciu prečinu dvoch mladých ľudí, spôsobeného pod vplyvom alkoholu... Obsahovo REKONŠTRUKCIA spočiatku pripomína myšlienku "Tatranského pastorále", formálne svojim realistickým zachytením, kde všetku scénickú hudbu nahradzuje dobová muzika znejúca z tranzistorov, sa mi podobala na "Slnko v sieti". V dokonale nasnímaných záberoch sa spočiatku striedajú pasáže z rekonštruovaného incidentu spôsobeným alkoholom s dokumentárne ladenými scénami okolo natáčania filmu, až obe linky spoločne vyvrcholia v strhujúce okamihy v závere. Samotný film nakoniec nie je ani tak ukážkou toho, čo ,,alkohol robí s ľuďmi" a že ,,akohol zabíja", ale hlavne obrazom ľahostajnosti a bezvýchodiskosti mládeže. A potom, taká drobná karikatúra neschopnosti policajta (v scéne hľadania Vuica v lese) - to sa len tak nevidí! V skutku originálny artový "šesťdesiatkový" film, divácky možno náročnejšie stráviteľný, ktorý som odsledoval s veľkým zaujatím a stál za to; 90% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) // Zaujímavý komentár: ORIN (Nemal som vôbec tušenie o politickej situácii vo vtedajšom Rumunsku, muselo byť to tam teda rovnako "zaujímavé" ako aj v Československu) (29.03.2018)

Pokud jsem dal Formanovi za první české filmy pět hvězd, pak tady nemohu váhat. A to i když zníněné Formanovy filmy jsou zábavné, a tady si to divák musí protrpět. Je to ale jedna báseň: nápad, scénář, řežijní vedení postav (nejen hlavních, ale i vedlejších, od mladé dívky v bikinách, zmateného učitele, až po horský potok a rozletivší se husy), zvuk (fotbal, popmusic) a - a asi především - " la morale de cette histoire" (moji Rumuni tomu rozumějí)... (13.08.2014)