Obsah
-
Rekonstrukce režiséra Luciana Pintilie patří k nepozoruhodnějším dílům rumunské kinematografie posledních let. Příběh filmu je zasazen do nepříliš vzhledného venkovského prostředí, kde se za přítomnosti prokurátora, milicionáře, starého profesora, hostinského, kameramana a několika dalších osob rekonstruuje incident, který tam v restauraci vyvolali dva studenti. Protože Mají ve škole dobrý prospěch, je sice upuštěno od běžného trestu, ovšem musí zopakovat své provinění před kamerou, aby tak vznikl výchovný film pro mládež. Celá akce je soustředěna najedno místo, čas filmový zhruba odpovídá času reálnému, vše probíhá na rozhraní grotesknosti stále je však přítomen vážný podtext, jenž plně propukne až v tragickém závěru. Je to výjimečný film, který vytříbenou sevřenou formou tlumočí myšlenku lidské lhostejnosti, zbabělosti, hlouposti, stádnosti,jak dílo výstižně charakterizoval jistý filmový kritik. Film byl uveden na VI. MFF v Pesaru 1970. (oficiální text distributora) -
Zpráva o režimu, jehož protagonisté (strana, policie, justice) si osobují právo morálně působit na mladé lidi, ač jsou sami zcela prohnilí. Pod záminkou šíření dobra používají šikanózní, až fašistické metody, protože jiné neznají. Černobílé drama se při zachování jednoty místa, děje a času odehrává během nedalekého fotbalového zápasu s poločasem uprostřed; důležitou úlohu hraje les a reálné zvuky včetně diegetické hudby. Napětí roste, nesvoboda, nuda a banalita vedou k tragédii. Režisér film později komentoval jako svou osobní polemiku s dobovou utopickou iluzí o možné „lidské tváři" komunismu.
„Pintilie je mistrem fantastického realismu, s nímž předvádí nejen ve filmu, ale i ve svých divadelních inscenacích groteskní extrémní situace," napsal A. J. Liehm. „Už Rekonstrukce stavěla z těchto kamenů: horké letní odpoledne v hospodě na typickém východoevropském předměstí, dva zmatení chlapci, kteří v opilosti vyvolali výtržnost, přitroublý otylý vyšetřující soudce, typický komunistický byrokrat, kterého ze všeho nejméně zajímají lidé, a kolem fanatický zástup fotbalových fandů…" Podle hlasování čtyřiceti domácích kritiků je Rekonstrukce nejlepším rumunským filmem všech dob. Stejnojmenná literární předloha vyšla česky ve svazku Pět rumunských novel (Odeon, 1984).
Lucian Pinitilie (1933) debutoval milostným příběhem dvojice odbojářů V neděli v 6 ráno (Duminică la ora şase, 1965), natočeným v novovlnném stylu ? la Resnais. Následující Rekonstrukce byla po několika dnech promítání stažena z kin. Po aféře s inscenací Gogolova Revizora na scéně divadla Bulandra (1972) odešel Pintilie do Jugoslávie, kde pro bělehradskou televizi natočil Pavilon č. 6 (1973/1978) podle povídky A. P. Čechova. Jako divadelní režisér působil ve Francii, Velké Británii a USA, ale rumunského občanství nebyl zbaven. Podle klasické frašky Iona Lucy Caragiala Když se slaví karneval natočil komedii Za co táhnou zvony, Míťo? Po revoluci realizoval vynikající filmy Dub (Balanţa, 1992), Nezapomenutelné léto (O vară de neuitat, 1994), Prea târziu (Příliš pozdě, 1996), Terminus Paradis (Konečná stanice Ráj, 1998), După-amiaza unui torţionar (Mučitelovo odpoledne, 2001) a Niki Ardelean, colonel în rezervă (Niki a Flo, 2003). - Jaromír Blažejovský (Letní filmová škola)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
O*R*I*N
Lucian Pintilie je jednou z nejvýraznějších režisérských osobností rumunského filmu 60. let a vlastně rumunské kinematografie vůbec (prosadil se a velkého úspěchu dosáhl i jako divadelní režisér). Pintilie je známý především tím, že ve svých filmech často zkoumá závažné otázky na pozadí různých historických epoch. [==] Rekonstrukce vznikla v období, které pro Rumunsko nebylo zrovna nejšťastnější. Koncem roku 1967 se totiž Nicolae Ceausescu, nejvyšší komunistický představitel země, fakticky chopil vlády. Pro Rumunsko tak začalo jedno z velmi těžkých období. Ceausescův režim se vyznačoval neuvěřitelnou krutostí, byl jedním z vůbec nejtěžších v celé Evropě. Trval až do roku 1989, kdy byl "diktátor" svržen a nastolen nový pořádek. Ceausescova krutovláda se tvrdě podepsala i na tvorbě Luciana Pintilie, jenž byl přinucen emigrovat a na dlouhou dobu nemohl ve své vlasti tvořit. [==] Velmi by mě zajímalo, jak na film reagovalo tehdejší publikum. Snímek, ač vypadá na první pohled velmi nevinně, vyvolává spoustu diskutabilních otázek, ty se plně projeví v samém závěru (diváci opouštějící fotbalový zápas). Pintilie záměrně jednoduše (kontinuální střih, autentické dilaogy, prakticky žádně dějové skoky), přesto dokumentaristicky přesně inscenuje rekonstrukci určité události (delikt-bitku dvou mladých studentů, kteří jsou přinuceni svůj přečin pro dokumentární film "zopakovat"). Film na mě často působil až absurdním dojmem (dva nejlepší přátelé se poprali, kvůli filmu pro mládež musí tuto událost opětovně předvést, starý profesor, který přijde o rozum, závěrečná sekvence s fotbalovými fanoušky apod.) Více netřeba dodávat, v Obsahu filmu je to více než výstižně popsáno. [==] Suma sumárum vskutku famozní film vedený přesnou režisérskou rukou, jméno Pintilie si budu od nynějška velmi dobře pamatovat. Pozn.: Thriller tohle není ani omylem...(28.12.2007)
-
dzej dzej
Rekonstrukce rvačky dvou přátel, která se točí na kameru jako výchovný film pro mládež. Mrtvolné prostředí vylidněné vesnice (všichni jsou na fotbale), neenergický herecký projev, skromné dialogy, čas filmu odpovídá času reálnému, který je limitován fotbalovým zápasem. Film má, stejně jako zápas, dva poločasy - při návratu z fotbalu se krutě mění celé vyznění filmu, lhostejnost je nahrazena tragičností a rozpor mezi mladou a starou generací (v úvodu akcentován jen lehce karatelským přístupem režiséra a dalších při natáčení rekonstrukce) je ostře vyhrocen.(15.11.2005)
-
HenryS.
Nemastná, neinvenční, naprosto otřesně sterilně přesná adaptace skvělé předlohy. A pak že Odeonská normalizační řada Pěti rumunských, japonských, brazilských a jiných novel vydávala sračky...(20.10.2009)
-
Vampireman
LFŠ 2011 | Zřejmě Pintilie v nejlepší formě. Jednotný, realistický, československou novou vlnou 60. let ovlivněný snímek o nekomunikativních vztazích mezi lidem a mocipány. Staví se tady na kontrastu jednak rozdělením filmu na dvě části a jednak supervtipnými pasážemi, které brzy vystřídá kruté vyznění. Komunikativností film jak šitý pro kluby. 4,5*(31.7.2011)
-
Mulosz
Tři hvězdičky dávám za ten nápad, jinak je českému divákovi novovlné zobrazení lidské nátury obyčejného člověka pochopitelně bližší "počesku" než "porumunsku".(25.3.2008)
-
ditechi
LFŠ 2011: Tento film som ťažko nepochopil. Celé kino sa smialo. Ja som počítal, kedy to utrpenie skončí. Len veľmi málo scien sa mi zdalo vtipných, film mi nič nepriniesol a brutálne som sa nudil. Veľmi veľké sklamanie.(31.7.2011)
-
Marys
LFŠ 2011: Na tomto filme je najlepší výrok z obsahu, že "patří k nepozoruhodnějším dílům rumunské kinematografie posledních let". Veď ten film už je 43 rokov starý! Ale nebol až taký zlý podľa mňa. Zlatá herečka, zaujímavé postavy, ten nižší chlapec pre mňa predstavoval typického Rumuna, až som si s nostalgiou zaspomínal na zopár rumunských známych, ktorých mám.(31.7.2011)
-
S.Dedalus
beckettovská posmoderna na rumunský způsob? anó! a navíc ta slečna byla tak strašně moc sexy no je jej(31.7.2011)