Reklama

Reklama

Recenze (3)

Master19 

všechny recenze uživatele

"Za rodinu, uráááá!" Aneb jak dělá válka z holek chlapy... Velmi dobrý válečný film, hlavně díky bojovým scénám, které jsou sice celkem jednoduché, ale působivé. Konverzační pasáže jsou asi nutné, ale v prostřední části až moc natahované. Už si nepamatuju, proč jsem si ten film kdysi stáhl, ale jsem rád, že jsem se na něj i podíval. Nenechte se zmást úvodní rozvernou scénou (myslím tu u rybníka, než přiletí letadla), ten film takový dále nebude... ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Partu holek-vojacek (jako namet filmu) zname uz ze slavnych Jiter... A tam to tedy bylo podstatne lepsi, lyrictejsi, vaznejsi... Tohle vypada spis jako televizni film, i kdyz spatne to neni. 3+ ()

Reklama

chamonix 

všechny recenze uživatele

I když jsou Snajpery a Tichá jitra filmy o ženách ve válce, je zde jeden zásadní rozdíl. Jitra jsou film podle stejnojmenného románu ("... a jitra jsou zde tichá") Borise Vasiljeva, zatímco Snajpery je film věnovaný skutečné odstřelovačce Alije Moldagulové a zachycuje poslední cca rok jejího života. Proto nelze tyto dva filmy srovnávat stejnou optikou. Útok, kdy zvedla celou jednotku (zmiňuje Master19), je přesně natočený dle vícera očitých svědků. Stejně tak i její postřelení německým důstojníkem (a jeho zastřelení). ()

Zajímavosti (3)

  • V jiných bojových útvarech se do „Osobní knížky odstřelovače“ (Личная книжка снайпера) zapisovali jen potvrzené zásahy cílů, které dostali odstřelovači jmenovitě rozkazem (tedy prvním by byl až německý snajper Henrich). Zastřelení v běžném boji takovými cíli nebyli. (chamonix)
  • Ústřední škola přípravy odstřelovačů, kam nastoupila Alija Moldagulova, byla ještě smíšená jednotka. Už v době jejího studia se ale ženské kurzy přetransformovaly do samostatné „Ústřední ženské školy odstřelovačů“ (Центральная женская школа снайперской подготовки). Během 7 turnusů ji ukončilo 1 061 žen-snajperů. Vedle A. Moldagulove obdržela z absolventek CŽŠSP Hrdinu ještě Taťána Baramzina. (chamonix)
  • Alija Moldagulova vstoupila do Rudé armády jako dobrovolník v 17 letech. Na konci r. 1942 nastoupila do Ústřední školy přípravy odstřelovačů a v červenci se dostala na frontu. Jen od srpna do října 1943 měla 32 potvrzených zásahů. Poslední boj je ve filmu popsán zcela věrně. Kromě toho během útoku byla vícekrát zasažena z ručních zbraní a střepinou miny. Zemřela na následky zranění den po operaci ve věku 18 let a posmrtně jí byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu. (chamonix)

Reklama

Reklama