Úkladná vražda

Souhlas s Davsonem.V sekci japonske nove vlny prezentovane v Karlovych Varech jednoznacne nejkvalitnejsi snimek. Presne! Hudba, kamera, rezije funguji na sto procent. Scenar rozhodne nepokulhava i kdyz pro nekoho je urcite velmi slozite se orientovat v celkem tezko prehledne dobe ke konci ery Tokugawa. Takze hystoricko-politicky thriler s celkem peknymi akcnimi scenami , profesionalnimi hereckymi vykony a celkove propracovanou technickou strankou . (14.07.2007)

Jedná se o velmi zvláštní film, který vyžaduje velkou pozornost a soustředění a také asi tu správnou náladu, a proto mi ne úplně sedl, i když jeho kvality a přednosti se mu upřít nemohou. Jako u mnoha jiných filmů, i zde se vyskytuje až téměř nepřehledné množství postav a zašmodrchaný příběh s flashbacky. Občas je to trochu nepřehledné. Hlavní hrdina mi nějak zvlášť k srdci nepřirostl. Do Nakadaie nebo Mifuneho má rozhodně daleko a také mi to přišlo, že na plátně moc není. Jinak ale film obsahuje hodně zajímavých scén a záběrů. Obzvláště poslední scéna je lahůdková. (28.11.2011)

Tenhle film má hrozně zajímavý námět, jakoukoliv z jeho složek považuju za dobrej námět pro samurajskej film, císařství vs. Šogunát, vliv západu, Samuraj, jehož otec byl sedlákem... Jenom je hrozná, obrovská, megaorbitální škoda, že je to hrozně divně poslepované dohromady a hlavně je celý příběh veden hrozně divnejma cestama, takže dost často dostane některá scéna smysl až pár minut po té, co skončí (a rozhodně to není myšleno v tom dobrém smyslu) a navíc se tu vydatně přemnoženo postavama, z nichž jsou mnohé zbytečné jako náplast s krtečkem tomu, kdo si na cirkulárce uřízl prst. Hrozná škoda, natočeno je to totiž dobře a mnohé záběry vypadají výborně. Průměrné a místy nudné. (09.06.2014)

Shinodův Assassination rozhodně není oddechovým filmem. Mifuneho intriky v Kurosawově Yojimbu působí jako dětská hříčka ve srovnání s mocenskopolitickými machinacemi Assassination. Možná právě proto se Assassination na západě oproti domácí popularitě příliš neuchytil. Neustálou pozornost a aspoň minimální znalost historických souvislostí období konce šógunátu jsou nutností. Zdání však trochu klame neboť více než naučnou exkurzí do historie je tento film charakterovou studií hlavního hrdiny. Tanbova postava si prochází podobnou deziluzí jako si projde o rok později v dokonalém Sword of the Beast od Goshi. Jeho charakterní rozpad místy až připomene šílenství, kterému ještě o další rok později podlehne Nakadai v taktéž úžasném Sword of Doom. Zatímco Nakadai byl solidní psychopat od začátku do konce proměna Tanby v Assassination je míň hororovější a postupnější ale díky tomu paradoxně neméně děsivá svou reálností. Zásadní role skutečných historických postav a ostatních reálií (například lokace a události spojené s hostincem Teradaya) tento efekt jen podpoří. Oproti mnohým samurajským jidaigeki Shinoda vše natočil velmi dynamicky za použití nestatické ruční kamery. Agresivní střih, početné freeze framy a storytelling v podobě neustálých flashbacků spolu s pohyblivou kamerou působí velmi velmi moderně. Shinoda tak předbíhá tradiční proud ne o dekádu ale mnohdy více než o dvě. (27.10.2014)

Masahiro Shinoda je tazko zaraditelny reziser. Zacinal v 60. rokoch, podarilo sa mu experimentovat uz v zaciatkoch tvorby, je radeny medzi dolezitych japonsko novovlnovych autorov, aj ked zo vsetkych japonskch novovlnovych autorov je formalne najumernenejsi a najprepracovanejsi (podobne ako vo franczusku bol Truffaut) . Natocil filmy snad kazdeho zanru a kazdej temy. Je svojsky, ale nie natolko, aby si to clovek vsimol na prvy pohlad. Co film, to jemna zmena formy. Assasination je historicky samurajsky politicky thriller, japonsky menej zdatni divaci nezabudnu dodat, ze je obsahovo komplikovany, co pravda veru nie je, skor naopak, je afinovane natoceny, tak, aby divak stale zostaval v zaujati, napriek tomu, ze dej je vlastne jednoduchy - tod ta komplikovanost. Vizualne sikovne natoceny/zostrihany. Masahiro Shinoda je pozorovatel, nerad sa angazuje, na rozdiel od vacsiny jeho suputnikov nebol lavicovo zamerany, radsej svet analyzoval, ako kritizoval. Assassination je analyza toho, ze je jedno, ktoru stranu konfilktu si clovek zovil, tam aj tam sa vsetci spravaju rovnako a obom stranam ide len o jedno, moc za akukolvek cenu. Bushido, 200 rokov utlacane v dikaturnom mieri tokugavsekho shogunatu prakticky neexistuje, vsetci su povrchni, amoralni, ci je vojna, ci mier. Zvlastne na assassination je, ze prakticky nema saurajske suboje, ak su, tak kratke, strucne a velmi realne. (26.08.2007)