Recenze (4)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Na ČSFD je sice zavedený žánr pohádka, plně využívaný pro domácí tvorbu, ale jakmile máme pohádku z jiné kultury a kinematografie (v tomto případě indické), najednou to uvádíme oklikou s kombinací rodinný / fantasy / dobrodružný / komedie ? Proč...? Nicméně i tahle kombinace žánrů mě hodně nalákala na další film slavného indického režiséra a vidět indickou pohádkovou klasiku 60. let byl pro mě nakonec mnohem větší zážitek, než jsem první minuty s mírně skeptickou vidinou tušil a to i přes tradičně „indicky“ předlouhou stopáž. Satjádžit Ráj sice celý film až na jednu scénu natočil černobíle, ale ve výtvarné nápaditosti během kouzelnického představení si vůbec nezadá s hravostí Vojtěcha Jasného v Až přijde kocour, Rájova práce se dvěma barvami, siluetami, stíny či negativy během originální sborové choreografie je úžasná, až je velká radost na to pohledět i v slabší kvalitě obrazu. Přestože po delší době tady Ráj natočil film plný hudby, i orientální zpěvy v něm na mě působily úplně jinak a přirozeněji, bez zbytečného kýče, oproti většině mých zkušeností s klasickým Bollywoodem. Příjemná žánrová záležitost s orientální atmosférou je často nabita i vtipnými gagy vycházejících z hodně jednoduchých, ale mile provedených triků, třeba u fantaskních průletů hlavní dvojice potulních muzikantů světem ...a během vyvrcholení zaujme mj. davová scéna s netradičně velkou sešlostí osedlaných velbloudů na jedné pustině. [75%] ()
Ray měl sice k dispozici chudý budget, ale zato vlastnil bohatou fantazii a vytvořil nápaditou hudební pohádku, plnou nejen inovačních efektů, ale i hlubšího podtextu pro dospěláky, která by si rozhodně zasloužila oprášit a protlačit do světa. A ten pestrobarevný kabát, kterým překvapí koncovka, by slušel celému filmu. ()
Opět zcela fantastickej film od Satjádžita Ráje. Tentokrát pohádka o dvou "hlupácích" (něco na způsob hloupýho Honzy), který přijdou ke štěstí díky svojí dobrotě a prostotě. Pro Evropany zvyklý na Hollywood bude snad film působit trochu chudě (i díky velmi nízkému rozpočtu), ale má vynikající kameru, fakt dobrej příběh, je opravdu pozitivní (a přitom zcela přirozeně), zazní v něm spoustu výborný hudby a některý sekvence by mohly patřit do zlatýho fondu filmových dějin (tanec duchů, scény s černokněžníkem, atd.). Snad se někdy Rájovo filmy dostanou i k nám, určitě by všechny filmový fanoušky potěšily a obohatily. ()