Život je zázrak

Mám velké dilema: líbila se mi víc Černá kočka, bílý kocour, nebo Život je zázrak? Nemám tuchu. Ale zato vím, že je Emir Kusturica režisér s velkým R. Je zázrak takhle dokonale skloubit humorný nadhled s tak neskutečně tragickým tématem, aniž by to vzbuzovalo pohoršení. Je zázrak, že se film ani přes nadměrné množství porthlosti neutápí sám v sobě. Je zázrak, že existují věci, které lidi dokážou spojit, i když vše ostatní mluví proti tomu. Život je zázrak a tenhle film taky. (13.05.2010)

Život je zázrak od Kusturici mi přinesl spíše zklamání. Balkánská dechovka byla sice výborná, filmový styl velmi osobitý, ale kombinace spousty zvířátek a kolejí nedokončené železnice v každém druhém záběru spolu s absencí napětí mne začaly nudit i přes zběsilé tempo. Nejvíce mi to připomínalo Jakubiskovy filmy, které se mi ale líbí více. Trailer: http://www.kustu.com/w2/en:ba_lveum (07.05.2010)

S Kusturicou mám obecně trošku problém... i když jeho filmy objektivně uznávám a každý mi něco dal, málokdy se stane, že bych nekouknul na hodinky, kdy už ta svérázná balkánská filmová dechovka skončí. Někdy je na mě moc osobní, někdy nahodí hned z kraje moc zběsilé tempo které časem unaví a jindy je naopak až moc umělecký... Tenhle film ale namixoval tak povedeně, až mám pocit, že jde o jeden z jeho nejpovedenějších kousků.. Jakoby vzal z každého svého předcházejícího filmu nejpůsobivější fragment, trik, obraz, atmosféru a poslepoval je do jednoho celku. Hezké a magické. (10.10.2015)

Hodně slabé tři hvězdičky a zklamání. Většina filmů je plná (opět v poslední době používám tuhle frázi) fraškovitých scén, které patrně mají symbolizovat balkánský temperament. Mně bohužel silně nesedly a strašně narušovaly nějakou tu myšlenku, kterou tu film měl. Zejména první polovina byla utrpením, zvlášť vždy když se na scéně objevila manželka hlavního hrdiny. S příchodem Sabahy ale přišlo i solidní zlepšení a mohli jsme být svědky dost pěkných scén. Celkové dojmy jsou ale silně rozpačité, film na mě ve výsledku působil jako strašlivě nevyvážený kočkopes, některé dějové linie mi přišly nepochopitelně ujeté. Ne, tohle vážně nebyl můj šálek černého čaje:-) (21.01.2009)

Absurdní, to je snad to první co mě napadne. Podivné místo ztracené v čase. Píše se sice rok 1992, ale tahle část Jugoslávie se tváří, jako by se čas zastavil o pár desítek let před tím. Civilizaci připomínají snad jen koleje, část trati, která má spojit Bosnu a Srbsko. Na nich oslice, která má splín „Trápí se, láskou. Chce, aby jí přejel vlak.“ Láska k „zajaté“ muslimce „Jak je nebezpečné přilnout k člověku“ a absurdita dobré zprávy „žena se ti vrátila“. Absurdní občanská válka a prázdná náruč do které vběhne někdo jiný, koho jsme velmi milovali, než jsme pro samou lásku ..... málem zapomněli. (08.09.2005)