Život je zázrak

Kusturicův film je nádherný. Lidi v něm skáčou, tancují, baví se, žijí v naprosté symbióze se zvířaty, je to v podstatě moderní podoba ráje. Občas jim není do zpěvu, tak všechno kolem sebe rozbijí, rozdupou, ale vybijou si vztek a jedou dál. I když jsou smutní tak pořád žijí, a to tak, že naplno a intenzivně. Život je zázrak je film plný radosti ze života, naděje, krásy, lásky a šťastných konců. Jaký jiný válečný film vám tohle všechno poskytne? (10.08.2008)

Opět neuvěřitelně živelný film. Všichni tam řvou, tančí, chlastají, střílejí, smějí se a brečí, milují se a boxují ženské do holého zadku. Kouká se na to ale moc dobře. Jelikož podstatnou část děje zabírá válka, tak dojde i na tragičtější situace, ale není to žádná slzopudná ždímárna. Nataša Tapuškovič je navíc opravdu krásná a roztomilá žena. (17.08.2014)

S Kusturicou mám obecně trošku problém... i když jeho filmy objektivně uznávám a každý mi něco dal, málokdy se stane, že bych nekouknul na hodinky, kdy už ta svérázná balkánská filmová dechovka skončí. Někdy je na mě moc osobní, někdy nahodí hned z kraje moc zběsilé tempo které časem unaví a jindy je naopak až moc umělecký... Tenhle film ale namixoval tak povedeně, až mám pocit, že jde o jeden z jeho nejpovedenějších kousků.. Jakoby vzal z každého svého předcházejícího filmu nejpůsobivější fragment, trik, obraz, atmosféru a poslepoval je do jednoho celku. Hezké a magické. (10.10.2015)

Zpočátku to nabralo tempo, které jsem jen stěží vydýchával a už už jsem chtěl se sledováním skončit, ale Kusturica náhle ubral na zběsilosti, povolil stisk pod krkem a já jsem rád, že jsem se přes ten začátek přenesl, protože se mi dostalo krásného příběhu, vyprávěného humorně i smutně, hořkosladce, magicky i krutě realisticky. (01.03.2009)

Docela sklamanie - nebral bych Kusturicovi za zlé, že sa v podstate v porovnaní so staršou tvorbou nikam neposúva, ale tento film mi pripadá ako naprosto premárnený pokus. Prvým problémom je pridlhá stopáž - úvodné exposé s predstavovaním postavičiek v období pre začiatkom vojny pôsobilo na mňa časom únavným dojmom a napriek zopár vychytaným gagom (vlakový šňup, nemecký satelitný sex), mi počas celého filmu bila do očí snaha o zapáčenie sa divákovi (najmä nefunčné groteskové gagy s neustálym padaním). Vadilo mi aj občasne zbytočné zahustenie priestoru vedľajšími figurkami (napr. starosta). Zaujalo ma ešte celkom pôsobivé finále, ale to už nedokázalo u mňa napraviť dojem únavnosti, ktorý u mňa po filme prevažoval. Kusturica celý film síce umne balancuje na tragikomickej hranici, ale žiaľ tentokrát nedokáže príbeh utiahnuť do nejakého uspokojivého tvaru (nie je to ani zbesilá jazda Čiernej mačky ani podobenstvo Undergroundu, je to niekde na pol cesty medzi nimi, čo by nevadilo, ak by to spolu fungovalo). Takto film zostáva zaujímavým pokusom, ktorý je zabitý snahou o obsiahnutie príliš širokého spektra žánrových prvkov, ktorým chýba silnejšie prepojenie. (05.10.2005)