Scénář:
Ernesto GastaldiKamera:
Florian TrenkerHrají:
Claudio Camaso, Cristina Gaioni, Dominique Boschero, Jack Ary, Stephen Forsyth, Antonella Murgia, Mitsouko, Giovanni Di Benedetto, Silvio BagoliniObsahy(1)
Během druhé světové války plánoval Adolf Hitler zdevastovat hodnotu britské libry a amerického dolaru masovým a jednorázovým uvedením obrovského množství nepoznatelně zfalšovaných bankovek do oběhu. Tyto peníze měl uloženy v pečlivě ukrytém bunkru, který byl nyní objeven zločineckou organizací, která se chce pokusit okopírovat Hitlerův plán. Naštěstí se díky neomalenosti jednoho jejího člena dostane několik těchto bankovek do oběhu již dříve, a o podivném placení stodolarovkami za drobnosti jednou dívkou se dozví CIA. Ta na prošetření případu vyšle agenta-nováčka Boba Dixona, který se v zápětí dostává přes dívku k informaci, že skupina zločinců sídlí v Marrakechi. Dixon tedy vyráží do Maroka. (liuk)
(více)Recenze (2)
Je opravdu překvapivé, jak slušnou mají tyto eurospy filmy s deseti hodnoceními na iMDB výpravu. Letecké záběry měst, hor, letadlových naháněček, natáčení na mnoha rozdílných lokacích, občas nějaký ten výbuch, dokonce si do Marrakeche přidali i moře. Žádná upižlanost. Příběh je očekávaně zmaštěný - nacistický poklad. Hlavní postavy očekávaně stereotypní - ležérní Američan a jeho kolega Angličan plný dikce. Záporáci očekávaně stupidní - jakási nadnárodní organizace zlounů, kde má každý svou úlohu - vydírání, únosy, korumpování, mučení, výbušniny, gamblerství. Takto jsou představeni, ale nikdy svoje specializace nevyužijí. Hračky skvělé - balónek jako padák, rentgenový megadalekohlad, náboj naváděný teplem. Spygirl pěkné - hafo blondýnek i v Casablance. Prostě taková pohodka, která večer zabaví. A mě dokázala i překvapit. ()
Žánr eurospy je plný pokusů stvořit „dalšího Bonda“ a jedním z adeptů byl agent Fleming. Jenže Richard Harrison nedostal jasné číslo i jméno bylo sporné (Bob, nebo Bart?) a do třetice se změnil i herec a v řadě regionů přišel i s novým jménem. A je to škoda, protože i do třetice tu máme fajn film. Zvlášť proto, že na každé „ale“ tu máme velké „nicméně“ – nijak neoslní, nicméně nevypadá lacině; akční scény mají mizernou choreografii, nicméně jsou dobře natočené; příběh je tuctový, nicméně nepostrádá zvraty a má příjemné tempo; padouch nemá tajnou podzemní základnu, nicméně poznáme celou jeho partu… Dohromady tu máme střídmý eurospy, který výborně funguje a pobaví. ()