Až budu mrtev
-
Kad budem mrtav i beo
-
Až budem mŕtvy
-
When I Am Dead and Gone
Drama
Jugoslávie, 1967, 79 min
Režie:
Živojin PavlovićObsah
-
Jimmy Bárka (Dragan Nikolic) je veliký flákač, který se k poctivé práci v socialistické Jugoslávii rozhodně nemá. Živí se různými menšími podvody, přičemž nejraději využívá mladých či osamělých žen. Jakožto asociální element žije ze dne na den a z místa na místo. Ale právě to ho činí svobodnějším než většinu ostatních lidí.
Tento film, o kterém se často píše jako o inspiračním zdroji pro Schlesingerova PŮLNOČNÍHO KOVBOJE, získal na filmovém festivalu v Pule roku 1968 ocenění Zlatá aréna. (decouble)
Jimmy Bárka (Dragan Nikolic) je veliký flákač, který se k poctivé práci v socialistické Jugoslávii rozhodně nemá. Živí se různými menšími podvody, přičemž nejraději využívá mladých či osamělých žen. Jakožto asociální element žije ze dne na den a z místa na místo. Ale právě to ho činí svobodnějším než většinu ostatních lidí.Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
O*R*I*N
Tento jugoslávský film, jehož doslovný překlad znamená něco ve smyslu Až budu mrtvý a bledý (název, jenž mi evokuje přesnou představu o způsobu života hlavní postavy), lze směle zařadit do období jugoslávské nové vlny (novi film), ze které se o něco později vyprofilovala komunistickým režimem nazvaná černá vlna. Sociálně-kritický vhled do života Jimmyho Barky, který bez jakýchkoliv vazeb ke společnosti bezstarostně proplouvá krajinou až k tragickému a nenadálému konci. Černobílý, křišťálově čistý skvost, ukázkový příklad jugoslávského nového filmu.(19.1.2008)
-
Divočák
Film, který vyhrál Karlovarský filmový festival v roce 68 a posloužil jako inspirační zdroj třeba pro Schlesingerova Půlnočního kovboje nebo tvorbu Jima Jarmusche. Jimmy Barka žije ze dne na den. O svých rodičích všem tvrdí, že jsou mrtví, na život si vydělává kradežmi, zneužíváním jiných lidí (zejména naivních žen;)), případně zpěvem. Jako jeden z mála v komunistické Jugoslávii je ale opravdu svobodný.(1.11.2007)
-
Vitex
Syrový a depresivní film, při tom neskutečně pravdivý a upřímný. V šedesátých letech se točila velká filmová díla snad všude...(8.7.2005)
-
garmon
Zas jeden A Bout a souffle po východoevropsku. Neskutečná syrovost z toho táhne – u nás tohle bylo ve filmech o deset let dřív. Cítil jsem v atmosféře takovou tu zaprděnost, maloměstskost, které si ale byl tvůrce evidentně vědom a utahoval si z ní (námětem je životní pouť nýmanda, zlodějíčka, hákaře, ale i „lidového zpěváka“ bez intonace a hlasu napříč estrádami srbského venkova). Jugoslávie v podání Pavlovice byla zaostalý militaristický státeček. Chování postav evokovalo dokonce něco z temperamentu postav italských neorealistů. Nicméně: okamžitě se mi vybavil Kusturica – mix srbské divokosti – turecká bizarnost a slovanská lyričnost, do toho magický realismus jak z Undergroundu či Černé kočky… V tomhle je film úžasný jako předchůdce, pramen. Jo: a koluje po netu ve velmi špatné kopii, která tomu všemu přidává pocit opravdové staroby. Řada scén s komparzy je na hraně profesionality – režisér se na to asi vykašlal, prostě se mu tam pořád někdo kouká. Herec je perfektní Belmondo – je to asi od přirozena, takhle by ho nikdo nezrežíroval.(9.7.2011)
-
ReoSTAT
...ubíjí ambiciózní lidi, vytlačuje je ze svého středu a podílí se na jejich úpadku...(14.4.2005)
