Zlaté opojení

Pokud se na začátku filmu ozvou melancholické smyčce a vypravěčův hlas, oboje dvoje patří Charliemu Chaplinovi a vám se dostala do ruky jím upravená a ozvučená verze z r. 1942. I když spoustu času ztratil film pochopitelně na titulcích, jde o zkrácenou verzi, ve které přijdete o pár scén, včetně konce, takového, jaký má prostě být. Komentovaná groteska také ztrácí část svého kouzla, už třeba vnucuje pohled vypravěče. Nevím, proč se k něčemu takovému Charlie rozhodl, každopádně mé hodnocení je za verzi původní, němou. Té nechybí absolutně nic a Chaplin znovu dokazuje, proč v mých očích překonává své jinak výtečné kolegy. Je to právě za momenty, které humorné být nemají, a které tvoří velkou část jeho filmů i osobnosti. PS: Pro onu "director's cut" si 1*-2** odečtěte. (18.05.2007)

Jedná se o jeden z nejslavnějších Chaplinových filmů a v podstatě všechno funguje jak má. Všiml jsem si však, že některé jeho filmy, včetně ZO trpí určitým neduhem, a to je rozpad na jakési dvě část, z nichž jedna je třeskutě vtipná a spíš v duchu raných grotesek, přičemž ta druhá je ve stylu emotivnější Chaplinovi tvorby. Je sice taky dobrá, ale po divokém rozjezdu plném přerostlých kuřat a vychytralých padouchů působí o dost rozvláčněji. Charlie sice i v tomto případě dokáže dojmout, ale k dokonalé vyváženosti dojemné a legrační složky takového Diktátora má Zlaté opojení ještě daleko. Přijde mi že Chaplinův komentář z roku 1941 je trochu zbytečný. Doslovnost je v kontrastu se sympatickým tulákovým obličejem, který sám dokáže vykouzlit všechny emoce, spíš na škodu. Přesto se mistrovi daří i do komentáře zařadit pár hezkých vtípků, takže stejně nezbývá než smeknout buřinku. (10.11.2004)

Chaplinův tulák je nezapomenutelná postavička. Kachní chůze, klobouk, hůlka, sáčko a téměř akrobatické kousky, na to se člověk může dívat pořád. Už jsem si myslela, že se mi Zlaté opojení bude líbit méně než Světla velkoměsta, ale ke konci mě to opět chytlo. Líbilo se mi to po celou dobu, ale konec hodnocení ještě vylepšuje. Chaplinovy filmy mají něco do sebe. Nejen, že obsahují vtipné gagy, ale taky přinášejí jakési poselství, nejsou bezduché... (15.06.2013)

Díky Chaplinovi jsem začal mít rád němé filmy a pochopil, že v nich můžu objevit něco nového, podobně opojného jako v pozdější produkci. Konkrétně tenhle film mě naučil mít rád trhaný obraz, nezastavitelnou hudbu v pozadí, naivní triky a přehnané herectví. Těžko říct, jestli bych bez Zlatého opojení vůbec našel odvahu vidět ty desítky úžasných filmů beze slov, které plní vitríny nenažraných intelektuálů... Tím nechci říct, že pouze a jedině tenhle Chaplin otevře "bránu k poznání". Na každého asi čeká jiný film, pokud vůbec - ale stojí za to hledat. (22.08.2005)

Jeden z nejlépe natočených Chaplinových filmů. Děj je jasná tragikomedie, nezapomenutelné scénky s kuřetem, padajicí chatou a kalhoty. [8/10] (Charles Chaplin) (Němý, čb. /// Produkce: Charles Chaplin /// Scénář: Charles Chaplin /// Kamera: Roland Totheroh /// Hudba: Max Terr (verze z roku 1942)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)