Chaplin odhadcem v zastavárně

Upraveno v říjnu 2019. Zastavárna je násilným pleněním krajiny cirkusovými klauny. Fyzicky bolestivého násilí a hašteření je již přes míru, zběsilost v hořečnatém stavu blouznění zvyšuje své tempo nasazení a při každé vhodné příležitosti útočí, řeže a hýká. Animační vložka je úchvatná, ale americká potřeba přemnoženého násilného pobavení cirkusového klauna mě míjí. Vedle Charlieho v roli nevděčně ignorantského příručího zastavárny s nepředpokládaným hrdinským kouskem na závěr zde zaujme také s Charliem velice nespokojený zaměstnavatel a neposednými pomocníky - diblíky soužený zastavárník (Henry Bergman), Charlieho vzplanutí touhy a mladá zastavárníkova dcera (Edna Purviance), s Charliem neustále soupeřící druhý zastavárníkův pomocník (John Rand), natěšený zloděj diamantů (Eric Campbell), zásadně zaskočený zákazník s budíkem (Albert Austin), zákazník se zastavujícím snubním prstenem (Wesley Ruggles), k divokostem nedůvěřivě přihlížející policista (Frank J. Coleman), či žena z vlastní nouze zastavující akvárium (Charlotte Mineau). Zastavárna aneb Chaplin odhadcem v zastavárně je násilně zuřivým pobavením cirkusového klauna a nejde o žádný krok vpřed. (05.11.2009)

Geniální scéna s žebříkem a ještě geniálnější scéna s pitvou budíku. Obojí legendární a neskutečně vtipné. A zábavný je samozřejmě i zbytek celé grotesky, která se řadí k Charlieho delším, a tedy dějové nápaditějším a originálnějším. Prostředí zastavárny se do grotesky neskutečně hodí a Charlie z toho vytěžil maximum. Opět jsem se příjemně zabával. 75%. (04.07.2021)

Charlie pracuje tentokrát v zastavárně a válí neskutečným způsobem - žebříkem likviduje nemilosrdně všechny, co mu přijdou do cesty, fackuje kolegu z práce, rozebírá budík tak, že nejde složit no a takhle bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Jeden z nejlepších Chaplinových krátkých filmů, co jsem zatím viděl. (26.05.2010)

Chaplin jako kluk pro všechno, který v zastavárně zastává práce jakéhokoliv druhu - polívá podlahu vodou, oprašuje, co se dá - včetně zaměstnavatele, obírá o čas přitažlivou kuchařku a odrazuje zákazníky. Do oka si příliš nepadl ani s druhým zastavárenským posluhou - většinu času tedy věnuje proprašování jeho kalhot a tvoření špatného obrazu o něm před zastavárníkem. Nakonec se však ukáže, že tady není úplně k ničemu. Chaplinovka z Charlieho zlatého období s dostatečným množstvím zábavných scének - ohánění se žebříkem, hnětení těsta i "běžné" Chaplinovy potyčky. (17.08.2005)

To slabší z druhého období.¬         Jedna z těch slabších nikoli však slabých grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] (21.10.2019)