Speak
Speak
Speak
Speak
Režie:
Jessica SharzerKamera:
Andrij ParekhHudba:
Christopher LibertinoHrají:
Kristen Stewart, Hallee Hirsh, Eric Lively, Steve Zahn, Elizabeth Perkins, Leslie Lyles, D.B. Sweeney, Michael Angarano, Robert John Burke, Allison Siko (více)Obsahy(1)
Melinda Sordino je mladá dívka chodící do deváté třídy. Nyní začal nový školní rok. Je samozřejmé, že nikdo se na školu netěší, ale ona obzvláště. Všichni její přátelé se k ní totiž po té osudné noci otočili zády a dívají se na ni skrze prsty. Dokonce i její nejlepší kamarádky, s nimiž se přátelila už mnoho let. Melinda je otřesená zážitkem a snaží se na to zapomenout a žít dál, jenže nic nejde tak lehce. Vzpomíná na ten osudový den, ve kterém se to všechno stalo, a vzpomínky vyplouvají na povrch. Ve škole se s ní nikdo nebaví, Melinda se zhorší v učení. Nejstrašnější na tom však je to, že její rodiče nic netuší a myslí si, že je vše v naprostém pořádku. Chudák dívka marně hledá někde oporu. (Ssimca)
(více)Recenze (243)
I přestože má Kristen Stewart stejný výraz, jako ve všech ostatních filmech, tak zrovna do tohoto snímku se k ní hodil. Televize Showtime vždycky měla a má kvalitní televizní produkci dotýkající se aktuálních témat ze života - ať už humorně či dramaticky. Speak je v prvé řadě drama, ale nebojí se občas lehce odlehčit, což je dobře. A že je pointa známa prakticky od začátku filmu, to už není tak důležité. ()
Filmy o šikaně jsou v kurzu, je jen zvláštní, že u bedny s obětí sympatizujou všichni, ve filmu nikdo a tak je to vždycky. Tady holku vlastně nikdo vyloženě netýrá, jen ona žije se svym démonem z prožitého a vlivem toho se vyčleňuje sama. Teskní za expartou, když ale jasně vidíme, že její členky jsou naprostý kravky, což je přitom, že ona je v současnym stavu jedině možně srozumitelná a svým smutkem až půvabná, s podivem. Mluv neni brak, ale z mého pohledu stojí za povšimnutí především a možná jen dík Kristen Stewart. ()
Na velká gesta příjemně úsporné drama o dívce, čelící následkům nemilé události, která ji potkala v době, kdy se obletovaná bandou přátel těšila velké oblibě. Následující rok je ale všechno jinak. Prakticky neznámá režisérka Jessica Sharzer se do tématu zakousla s vervou, scény z prostředí střední školy nejsou samoúčelné, nechtějí šokovat (viz. mladým se důkladně věnující provokatér Larry Clark) a ostatně dosti čitelný scénář nemá, co by nabídl NAVÍC. Nicméně celými devadesáti minutami se pohupujeme ve zvláštní atmosféře, která dodává zajímavému (a nutno podotknout televiznímu) dramatu další body. Bezpochyby talentovaná (a nezdravě vychrtlá, až byste se s ní rozdělili o svačinu) Kristen Stewart (širšímu publiku se poprvé představila coby dvanáctiletá v Úkrytu) pak podpořila nemalou přízeň filmové kritiky na festivalu Sundance. ()
Asi budu ukamenován, ale Kristen předvádí jeden typ výrazu, který sebou nosí i ve Twilight. Nosí ho všude. Je v módě? Film je táhlý a unylý. Rozhodně bych ho propagoval do škol, je to rozhodně marketingově dobré pro neutajování takových zločinů. Nicméně film byl předvídatelný, Kristen se nenaučila jiný výraz a chvílemi jsem přemýšlel, zda film dokoukám do konce. ()
Wow. Tohle je takové to jemné wow, které nikdo nekřičí, jen možná přeletí ztichlý pokoj. Kristen byla skvělá, skoro jako by to sama zažila, jako by prostě jen někdo zachytil na pásku, co se děje. Jako by to nikdo nehrál, jako by prostě všichni žili ty své bezútěsné životy. Takhle mě takové komorní drama ještě nezaujalo, nezískalo si. Krásný film. Ještě jednou, wow. Ačkoliv to tak nemusí vypadat, tenhle film přináší naději a to je umění. ()
Reklama