Edi
Edi
Režie:
Piotr TrzaskalskiKamera:
Krzysztof PtakHudba:
Wojciech LemańskiHrají:
Henryk Gołębiewski, Jacek Braciak, Jacek Lenartowicz, Grzegorz Stelmaszewski, Anna Grzeszczak-Hutek, Dominik Bąk, Aleksandra Kisio (více)Obsahy(1)
Citlivý příběh o Edim - sběrači kovového šrotu i knih. Peníze, které za kov získá, obvykle propije spolu se svým parťákem Jurečkem v hospodě, kde se setkává s mafiánskou dvojicí drsných bratrů. Bratři Ediho požádají, aby doučoval jejich sestru, kterou po smrti rodičů vychovávají. Ediho si vybrali, protože vědí, že jeho vášní jsou knihy a že je Edi sečtělý. Ale také proto, že není Edi atraktivní a krásná sestra mu nepodlehne. Za několik měsíců se však ukáže, že je sestra těhotná. Podezření padá na cikána, který se o sestru dlouho zajímal. Sestra pod strachem pomsty bratrů označí Ediho za otce dítěte... Edi bydlí někde vedle nás. Míjíme ho každý den, když jedeme do práce, školy, do kina, ke známým. Vidíme, jak tlačí svůj vozík, naplněný tím, co nám kdysi bylo vzácné, ale dnes jsme se toho zbavili. On ví, co se s tím dá ještě udělat. Jeho život se nám zdá málo komplikovaný a možná proto on výborně zná základní pravdy o životě - co je to přátelství, poctivost, láska, možnost spolehnout se na druhého, dát někomu štěstí. Když se díváme na film o Edim, začínáme rozumět, co je opravdu pro nás to nejdůležitější. A co v tom filmu najdeme pro sebe, je jeho skutečná hodnota... Polský film Edi Piotra Trzaskalského získal vedle mnoha domácích cen i ceny na mezinárodních filmových festivalech m.j. jmenujme alespoň cenu ekumenické poroty a cenu Fipresci MFF v Berlíně 2003, cenu Philip Moriss na MFF v Karlových Varech. Polská republika nominovala film Edi na cenu Oscara Americké filmové akademie v roce 2004. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Naturalistické polské drama ze současnosti o jednom muži jménem Edi, který rád četl a rád paběrkoval krámy, rád trávil čas se svým kamarádem Jurečkem, rád pomáhal. Takový dobrák od kosti, který žil v té "nižší" vrstvě, ale přitom měl jen ty vyšší city. // Zcela autentická atmosféra, dojemný příběh, strhující závěr. Henryk Golebiewski hraje opravdu celou svou bytostí, chce se mi říct. // Film nabitý emocemi, strachem, beznadějí a zase nadějí... prostě Piotr Trzaskalski mě mile překvapil a potvrdil, že polská kinematografie má opravdu co nabídnout. ()
Až téměř neskutečná historka, která se odehrává v bohužel pravdivé realitě bezdomovců. Člověk se hned začne zamýšlet nad osudy lidí, které denně vídá kolem sebe a míjí je téměř bez povšimnutí. Líbilo se mi, jak režisér dokázal vměstnat momenty, které hřejí lidskou duši a srdce, do velice neutěšujícího prostředí, kde bezdomovci přežívají SVŮJ ŽIVOT. Když si do plusu připočtu i výborné herecké výkony obou hlavních představitelů, potom mi vychází téměř plný počet bodů. ()
Bylo, nebylo, za devatero skládkami a devatero hromadami šrotu žil jeden sečtělý masochista. Rád si čítával knihy ze své staré ledničky a chodil světem dělat dobro. Ne všichni však jsou tak dobří jako otec Terezák a tak mu jednoho dne udělali ti zlí škaredou věc. Díky tomu se však Edi ocitl na nejlepší cestě stát se skutečnou Terezou. A jestli nezemřel, tváří se i nadále jako bezmozek a sbírá staré železo. Místy se této podivné pohádce povedl vizuál, ale to je bohužel vše. Scénář, hudba a herecké výkony se nepovedly vůbec. ()
Ale dlouho jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Film osciluje mezi gangsterkou, "kidovským" filmem a existenciálním dramatem o tom, že nemá cenu litovat minulosti a bát se budoucnosti. Důležité je žít tak, jak momentálně lze, jakkoliv je to těžké... Hloubavý a citlivý hrdina možná místy zavání sentimentem, zejména, když koná dobré skutky... Nevyvrací nařknutí ze znásilnění (ani jej nepotvrzuje, de facto do tří čtvrtin filmu nedozvíte, co se doopravdy stalo), příjímá dítě a odpouští všem okolo. A přesto na konci filmu nemáte pocit, že by vás někdo citově vydíral. Přes možná až příliš násilný kontrast mezi městem a venkovem, předvídatelný závěr a místy k smrti pomalé tempo, nemáte na konci pocit, že byste měli být smutní, vždyť v současné chvíli to zase tak špatně nevypadá... A jak to bude potom? To už vás nemusí zajímat. Sám Edi by si to nepřál. ()
Aby příběh vyzněl plnou silou je potřeba vyčkat až do poslední scény, protože pak TO přijde a stojí TO za to. Tři dámy co seděly v kině v mé blízkosti začaly vytahovat kapesníčky jak na povel. Hodně vydařený je rovněž obrazový kontrast mezi syrově a špinavě vyobrazeným městským životem a poetikou polského venkova. ()
Reklama