Syndrom vraha

Hloupý film, který si právem zaslouží odpad, tak příšerně jsem se nenudil už dlouho. Mám ten pocit jen já, nebo to ještě někomu celé přišlo jako přehlídka idiotů?! Herci se opravdu všichni chovají jako cvoci, někteří dokonce víc než hlavní cvok filmu. Škoda že ten obraz není ještě horší (mléčné sklo), kdyby byl úplně černý bylo by to nejlepší, tak by to aspoň nikdo neviděl. Film omílá již tisíckrát viděné téma, ale tak špatně, až z toho bolí oči. Ruce pryč. (19.11.2009)

Z jedné strany vhodně z odstupem zaznamenané osudy člověka, který to v hlavě nemá zase až tak úplně v pořádku i z možnou nápovědou, proč tomu tak je, nebo proč se na tom nic nemohlo změnit (i přesto, že jak ve filmu zazní "měl přece stejné možnosti, jako ostatní"). Na druhou stranu zaznamenané a podané tím nejtuctovějším, nejprůměrnějším a nejneoriginálnějším způsobem. Byť to pár zajímavých chvilek a okamžiků má (jen jsem čekal, kdy na to matka se synem vlítnou). Poměrně zajímavá mi přišla dějová odbočka/linie se nabízející se starší paní, škoda, že nebyla dále rozvinuta, mohlo by to být alespoň trochu zajímavější. Shitózní obraz mi už jen zapadal do atmosféry celého snímku, tudíž ani nějak zvlášť nevadil. (13.09.2013)

Scénář filmu není sice moc originální, ale díky výkonu Johna Savage se jeho kvalita vyhoupla do průměrných vod. Kvalitu obrazu nebudu tentokrát moc hodnotit, protože šlo o pěknou mizérii, ale společnost Řitka na to upozornila již na začátku, takže ostatně jako skoro vždycky měla pravdu. Nejlepší na celém filmu není ani tak okoukaný děj jako spíš vydařená atmosféra, která se stupňovala přesně tak, jak se začalo měnit chování šíleného Terryho. Jenže to byl i zároveň kámen úrazu tohoto filmu. Jakmile totiž náš hrdina právě někoho nezabíjel, tak se dostavovala častá nuda, protože scénáristé nevymysleli nic co by děj okořenilo. Jedinou výjimkou bylo chytání krysy. Postupem času se nuda dostavovala stále častěji a mě začal přemáhat pocit spánku. A tak se stalo, že jsem si konec musel pouštět dvakrát. A právě konec se opět rozjede ve slibném tempu načeš mě úplný závěr docela překvapil. Čekal jsem sice něco jiného, ale musím uznat, že i toto finále bylo přijatelné. (04.05.2010)

Za hrubý podhodnocení tohohle přehlíženýho fláku může Řitka Video. Tyhle lidi kdysi zaplavili trafiky pošetkovýma dvd v naprosto otřesným technickým zpracování. The Killing Kind vyšel jako Syndrom vraha v 4:3 ořezu, a s naprosto nesouvisejícím obludným obalem, kterej láká spíš na nějakej céčkovej slasher. A přitom jde o docela působivou sondu do života a duše mladíka Terryho (skvělej John Savage), kterej v naprosto toxickým prostředí propadá psychóze a ventiluje nahromaděnej vztek násilím. Film vyniká krásnou kamerou, a (což asi bude velkej diváckej problém) velice pomalou, až zasněnou atmosférou a tempem. Navíc sledovat chorobnou, téměř incestní interakci mezi Terrym a jeho matkou je opravdu velice nepříjemný. Teď už je film nějakou dobu k sehnání v nádherným Blu-Ray přepisu, a konečně funguje jak má. Ve mně rozhodně dost silně zarezonoval. (05.03.2024)

Filmov o nebezpečných psychopatoch a sexuálnych deviantoch bolo natočených mnoho a Killing Kind patrí v rámci tohto tematického celku k priemeru. Terry Lambert je síce vyšinutý tak akurát, no zo strany tejto postavy to chcelo viac iniciatívy, nakoľko celý príbeh stojí čisto na ňom a jeho konaní a keď má útlm Terry, tak ho logicky musia mať aj diváci. Takisto sa podľa mňa dalo viac vyťažiť aj z podivného vzťahu Terryho a jeho podarenej mamky Thelmy, nakoľko žánrové publikum má takéto uletené rodinky zväčša v obľube... (12.07.2011)