Dcery prachu

Ten druh filmu, co absolutně není můj hrnek čaje. Nejenže mi leze na nervy přehnaně dramatické chování postav (Ano, autenticita... Ale já prostě hééérečky nemám ráda ani v reálu.), ale k tomu ještě věčně se povyšující Yellow Mary, jejíž Bůh je o tolik "lepší", než magie a duchové jejích předků... Uffff! (14.03.2018)

Nejhorší film MFF KV 2006! Začnu klady, moc jich není. Kamera a hudba si ale zmínku zaslouží, protože jedině za ně je ta jedna hvězdička. Naproti tomu ochotnické herecké výkony (ochotníkům se omlouvám, nechtěl jsem vás urazit), nijaký příběh, spousta dohadování a žádné zajímavé postavy dělají ze sledování filmu vyloženě utrpení. (16.07.2006)

Ano do jisté míry souhlasím s Rannveig a sundám tu jednu hvězdičku a nechám bez hodnocení. Toto není film pro diváka "který neví". Daughters of the Dust je snímkem pro "specialistu". Není snímek jako snímek, každopádně tento film bych nechal bez žánru. Pojem drama je pro snímek přece jen zavádějící. (05.07.2006)

Vynikající pohled na... ani to nedokážu přesně definovat - na všechno - na smysl života, hledání místa každého z nás, hledání toho kdo jsme, odkud jdeme a kam jdeme... "jak dlouho budeme" abych ocitoval Blade Runner. Velmi poeticky a citlivě natočený snímek o hrubém žití v nepříliš vlídných podmínkách - o osudech, které stejně vždy nesly nesou a nakonec zase ponesou ženy - jako feministu mě film velmi oslovil! --- a nakonec mi odpusťte, musím si trochu ulevit - do háje s těma tady co tak mizerně hodnotí filmy! jasně že vás film nudí, když je pro "vidomé" !!! a snad jste se práskli do holeně, když jste ve Varech zdrhali ze sálu a ostatním, včetně mě kazili zážitek!!! A taky do háje s Houdinim, jediný co ze sebe dokáže vymáčknout je, jaké ocenění film získal... to si snad najde i retardovaný pomeranč, ne?!?!?! Tak nenápaditou a otravnou identitu jsem už dlouho nepoznal - a to ho ještě musím potkávat v šalině! (02.12.2007)

Začnu poněkud extrémním, leč, věřte mi relativně přiměřeným přirovnáním. Šance, že bílý muž, Středoevropan - byť disponující výtečnou znalostí angličtiny - pochopí a docení tento film je tak mizivá, že by spíš malá, černá africká holčička pochopila a docenila dokument o Mnichovské konferenci roku 1938 a jejím dopadu na československou historii a společnost. Mluvíme tady nejen o naprosto jiných hodnotách, kulturních , společenských, náboženských a historických systémech, gendrové specifikaci (výlučně feministický snímek) a jazykových překážkách (drtivá většina dialogů je namluvena v creolu, specifické, značně odlišné verzi angličtiny), ale taky o naprosté absenci jakékoli dramatické struktury příběhu. Dvě hodiny plynou bez náznaku děje, ženy čtyř generací si povídají, klábosí na pláži, probírají své kořeny a svou budoucnost, do toho hraje meditační hudba a šplouchá moře a na konci většina rodiny odpluje... Z určitých hledisek bezesporu důležitý, zajímavý a krásný film, pro našince, který nestuduje nejniternější impulsy afroamerické kultury dvouhodinová koncentrace nudy a nepochopení. (04.12.2007)