Válečný fotograf

Zajímavý pohled na profesi válečného fotografa a trochu i její obhajoba. Věnovat svůj život informování o válkách, chudobě atd., je obdivuhodné. Přesto mi v kontextu filmu dosti chybělo nějaké komentování příčin toho co vidíme. Vždy byla zobrazována jen jedna strana problému, bez jakékoli konfrontace. Zřejmě je to úmysl, ale pak alespoň pro mě, celý film trochu ztrácí sílu a informační hodnotu. (12.01.2007)

Jelikoz mi neni lhostejne, co se ve svete deje, tak se zajmem sleduji spoustu fotografii z ruznych valek, prirodnich katastrof a jineho lidskeho stradani. Za praci dokumentarnich a valecnych fotografu jsem vdecny. Nejednou me ale napadne, co je to vubec za lidi? Fotografovat zenu, ktera prave prisla o dite nebo rodinu, ktera prisla o strechu nad hlavou... V konecnem efektu urcite prevazuji pozitiva tohoto cinu, ale presto... Dokument je zdarily, v divakovi tento film musi neco zanechat. (15.08.2015)

Z dokumentu je zjavné, že James Nachtwey je veľmi špecifická osobnosť. Fotografuje ľudí, ktorí mu to dovolia, príbehy, ktoré majú čo povedať. Má cit, je oddaný a chce dať vedieť o veciach, ktoré sa vo svete dejú a nie sú správne. No moje pocity po zhliadnutí tohto dokumentu boli veľmi zmiešané. Neviem ho uchopiť, nerozumiem čo bolo Freiovým odkazom. Chýba tu kontext Nachtweyovej práce. Predpokladám, že fotografie sa najčastejšie neobjavujú ako také, ale v rámci určitých článkov. A v tom prípade je to hlavne o tom, čo je napísané. Kto to píše? Fotí sám, pretože chce? Fotí na zakázku? Môže zasiahnuť do toho, aký text je pri jeho fotografiách? Aký odkaz chce nimi povedať? Aby to svet videl? Aby sa zamyslel? Alebo aby sme s tým aj niečo urobili? Ide o povolanie ako také? O tom aké je to niekedy ťažké? Ide o neho ako osobnosť? V akom kontexte mám hodnotiť jeho prácu? Ako umenie? Asi nie. A ak ako odkaz, tak mi chýba vedieť veľa o tom, čomu vlastne svojimi fotografiami pomohol. Dynanika dokumentu je tiež veľmi roztiahnutá, dlhé zábery z "akcie" dávajú priestor na zamyslenie, ale o čom presne? Chýba mi hlbší impulz.... (14.12.2009)

Jako celek není dokument až tak skvělý. To ovšem rádi odpustíme, jelikož jde o velmi silné téma a o velmi zajímavou ikonu fotografie. James si musel (musí) procházet vnitřními démony, které si zřejmě nedokážeme ani představit. Je celkem logické, že vás takové zkušenosti oddálí od většinové společnosti a stane se z vás samotář, který nemá rodinu. Toto povolání, s takovým nasazením, je s rodinou v podstatě neslučitelné. Další otázkou zůstává, zda člověk dokáže žít "normální" život po všech těch hrůzách. Takový Antonín Kratochvíl je snad už počtvrté ženatý a dokazuje, že toto povolání rodinnému životu zrovna nepřeje. Respekt. O důležitosti této práce není možno pochybovat, otevírají nám oči, přenášejí události, které by nám byly navždy uzavřeny. (30.04.2015)

Nachtwey působí vyrovnaně až chladně a jeho snímky jsou až nechutně dokonalé aniž by si pomáhal jinak než převedením (většiny) snímků do černobílé škály. Širokoúhlé sklo zajistí ostrost celého snímku, priorita času na 1/250 zase ostrost pohybovou (oprava - asi fotí na manuál). Veškerá kouzla jsou v kompozici a síle motivů. Jeho genialita není lidskost ale její opak. Fotoaparát není jeho prodlouženou rukou, on je prodlouženým tělem fotoaparátu. Chladný stroj na esteticky dokonalé obrázky hrůz světa. (19.07.2009)