Tragediya XX veka
Obsahy(1)
Na sklonku své umělecké kariéry natočil velikán ruského válečného filmu Jurij Ozerov (OSVOBOZENÍ, STALINGRAD, BOJ O MOSKVU) strhující seriál kompletně mapující hlavní události 2. světové války. Své dílo představuje sám Jurij Ozerov těmito slovy: „Já jsem starý voják. Prošel jsem celou 2. světovou válkou od Moskvy do Německa. Jednou při útoku na Královec jsem si slíbil, že jestli tuhle hrůzu přežiju, musím vyprávět mladším generacím, jak to všechno doopravdy bylo. Pokusím se jim vylíčit vznik a průběh téhle nejstrašnější války v historii lidstva, do které bylo zataženo šedesát států světa, což je jedna miliarda sedm set milionů lidí. Prostředky uměleckého filmu se nám podařilo zachytit všechny zásadní události a bitvy 2. světové války. Realizace bojových scén se zúčastnily tisíce vojáků, stovky speciálně upravených tanků a množství letadel. Veškeré natáčení probíhalo na původních místech bojů. V jednotlivých dílech účinkovali vynikající herci z Evropy a Ameriky. Náš seriál jsme nazvali Tragédie 20. století.“ (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Tak já bych především chtěl poděkovat panu Ozerovovi za osobní úvod a také za to, že v tomto seriálu vůbec poprvé uvádí události na pravou míru (rozdělení Polska). Začátek je hodně kvalitní. Je vidět, že pracovat s autentickými materiály panu režisérovi jde. Avšak jakmile se obraz přenese na sestřih jeho vlastních filmů, objeví se zase ty samé školácké chyby, jaké dělá už od Stalingradu. Nejhorší je na tom to, že je to po všech těch Andělech smrti a Žukovovi opět to samé. Prakticky nic nového, ba co víc, dokonce je zde sled scén ještě detailnější. V tuhle chvíli už bych se fakt raději podíval na Boj o Moskvu než na to samé (s Řitkovským tfujdabingem) v TV ořezu. Co se týče ostatních věcí, tak prakticky vše už jsem řekl u předešlých děl. Špatný střih, špatná návaznost scén, zbytečně zdlouhavé pasáže atd. Tohle prostě do dokumentu nepatří. Ať tam ten hranej materiál dá, ale musí obsahovat aspoň nějaký dokumentární přednes. Ozerov to tam však hází jak se mu zlíbí, čili máme prakticky prvních 30 minut skutečný dokument a zbytek je už jen sestřih všeho možného. Vzdávám vám hold pane Ozerove, ale za vaše skutečné filmy, ne za tyto polotovary. ()
Ozerov je takový režisér asi jako jeden kapitán pluku Jiřího z Poděbrad (kde jsem měl smůlu setrvat 2 roky), který se chlubil, že je havíř. Ty píčo, proč jsi nezůstal v nějakém dole? Ptali jsme se marně. Ozerov je prostě Guma, tedy důstojník Rudé armády a ne režisér. Podle toho ten rozsáhlý hraný dokument taky vypadá. Nebudu tu vypisovat, co vše tam posral, neztrácejte s tím čas ani média. V díle o Berlíně mě ten vůl zaujal tím, že Hitler byl vlastně zastřelen... no hrůza. Dopsáno později: Ozerov je takový idiot, že se v jednom díle rozpovídal, jak objektivně chtěl 2. světovou natočit a jak se mu to povedlo. Nepovedlo. V díle o bitvě o Kijev přijedou Alexandrovci. Obsadí linky určené k řízení bitvy a začnou "Stavaj strana narodnaja..." Malčici ihned začnou velet "Tříštivým -PAL". Kdo takové píčovině může věřit a kdo takovou píčovinu natočil? Být Ozerovem, zastřelím se sám... je to jediné řešení pro další generace.....A teď zjišťuji, že tenhle fanatický blbec zemřel v r. 2001. Pozdě ale přece. ()
Připomíná mí to mnohé projekty, které se snažily zdokumentovat východní frontu, např. sovětsko-americký projekt Velká vlastenecká válka, a mnohé válečné filmy ze sovětské produkce. Filmy mají podobné záběry i dialogy, jen zde vypadla komunistická propaganda. A to se mi na tom nejvíce líbí i když mám pocit, že sleduju filmy z roku 1975 a ne z roku 1993 ()