Poslední dny Sophie Schollové

Za posledních 8 let má německá kinematografie 5 filmů na Oscara, 2 vyhrály... zde je ta v současné době nejmocnější "nová vlna" filmu, je to film evropský, má své specifika, je zejména historický a bohatě dotovaný, ale kromě v zámoří úspěšných snímků mají Němci i řadu dalších tvůrců jako Fatih Akin nebo Weingartner, kteří se tam nedostali.. ta "vlna" jede už od Tykwera a nástupu řady zajímavých herců (Bleibtreu), kteří se potkávají se starší generací (Bruno Ganz), a je moc dobré to sledovat.. (21.04.2009)

Gudaulin ma múdro poučil, ako veľmi môže byť tento film vzdialený od reality :-) Napriek tomu sa mi páčilo jeho spracovanie - zdalo sa mi také odosobnené, takmer dokumentaristické, až na mňa o to viac vplývalo (asi ako píše Ripo). Akoby postrádalo silnejšie prejavy emócií, všetko bolo také... triezve až chladné. Možno o to viac, že mi tvorcovia nepodsúvali srdcervúce scény rovno na lopate, hľadala som emócie za tvárami plnými sebaovládania... Oukej, zmanipulovali ma, dostali ma a dávam 5*, lebo sa mi fakt páčilo :-) Ale manipulujú nás takisto iné filmy o druhej svetovej, len pre zmenu opačnými metódami. (04.11.2009)

Tak tohle je velice působivý film... hloubkou tématu hrdinství jednotlivce i skvělým výkonem hlavní představitelky. Snímek je natočený velice citlivě a podbarven krásnou hudbou nás vtahuje přímo do smutných okamžiků nejen německých, ale vlastně evropských dějin. Škoda jen, že větší prostor nebyl dán samotnému procesu, protože na něm je nejvíc vidět skutečná myšlenková bezradnost režimu vůči lidem, jako byla Sophie Schollová. Měl jsem také pocit, že i když se herec, představující předsedu lidového soudu Freislera, hodně snažil, brutálnosti skutečného Rolanda Freislera myslím nedosáhl. Tenhle film je výtečným pokusem Němců o vyrovnání se se svou minulostí. My se s tím pereme dosud.... My se vyrovnáváme Pelíškama a Pupendem... A přitom v našich dějinách podobné příběhy rozhodně jsou k nalezení: Stačí si místo Freislera dosadit Urválka a místo Sophie Schollové třeba Horákovou nebo Kalandru.... Ale tohle je na dlouhé povídání a ne na krátký komentář k filmu. Dávám 4 a 1/2 * (08.06.2006)

Příběh natočený podle skutečné události odehrávající se během 2 sv. války v Německu, v Mnichově , pojednává o studentské odbojové skupině zvané " Bílá růže ", která vznikla na jaře 1942, vytvářela a distribuovala protinacistické letáky, osvětlující nelegitimitu a zločinnost tehdejšího režimu. Skupině se dařilo skrývat téměř rok až do února 1943, kdy byli odhaleni, vyslýcháni a následně postaveni před soud. Mezi členy skupiny patřili také sourozenci Hans a Sophie Schollovi. Tento film je takovou rekonstrukcí tehdejších událostí a režisér Marc Rothemund nám příběh předkládá především očima Sophie Scholl ( v podání EXCELENTNÍ Julie Jentsch ). Ta je opravdu velmi přesvědčivá a především díky ní, jsem měl z tohoto filmu takový zážitek. K nejlepším momentům celého snímku bezesporu patří výslechy Sophie, kdy dochází ke konfrontaci názorů mezi Sophie a vyšetřovatelem Robertem Mohrem o demokracii, svobodě slova, svědomí.... K postavě Sophie jsem cítil bezmeznou úctu, respekt a obdiv! Julia Jentsch dává do této role opravdu vše. Pevnost vůle, silný intelekt, velice silné humanistické cítění, naproti tomu je zde její dívčí " křehkost" . Pouze jedinkrát ( zcela pochopitelně vzhledem k nastalé situaci ) se dostavuje a ( my vidíme) její čiré zoufalství a strach, aby následně opět u ní převládla pevná vůle a přesvědčení, že tento jejich čin nebyl zbytečný a kdykoliv by jej zopakovala! Snímek netlačí zbytečně na pilu, ( což mu pouze prospívá ), ale přesto mě konec dost silně emocionálně " rozerval " a zasáhl! 1* za fakt, že takovýto snímek vůbec někdo natočil, 1* za poselství snímku, 1* za opravdu povedený konec a 4* za VYNIKAJÍCÍ Julii Jentsch. Opravdu silný zážitek , hodně silné 4* (22.04.2009)

Ve filmu se velmi dobře podařilo vystihnout mrazivou atmosféru Německa za nacistické vlády. Jediné, co bylo možné, bylo vnitřně nesouhlasit s nastoleným režimem. Jinak vám hrozila jistá smrt. I tak se našli lidé, kteří nenásilnou formou protestovali proti hrůzovládě a kteří chtěli přesvědčit své apatické okolí o zhoubné zkáze Německa. Mezi takové patří i studentka Sophie Schollová, kterou výborně zahrála Julia Jentsch. Zajímavé byly hovory Sophie s vyšetřovateli. Snažili se jí domluvit a přesvědčit. Nenechala se. Silně působící snímek. Neuškodilo by něco takového natočit o Miladě Horákové a jiných lidech, kteří si vytrpěli své za komunistického režimu. (21.04.2009)