Daremo širanai
Nobody Knows
Nobody Knows
Nobody Knows
Nobody Knows
Nobody Knows
Režie:
Hirokazu Kore'edaScénář:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Jutaka JamazakiHudba:
GontitiHrají:
Júja Jagira, Aju Kitaura, Hiei Kimura, You, Hanae Kan, Ken'iči Endó, Rjó Kase, Susumu Teradžima, Sei Hiraizumi, Júiči Kimura, Hiromi Kuronuma, Kazujoši Kušida (více)Obsahy(1)
Do malého bytu se nastěhuje svobodná matka se svými čtyřmi dětmi. Lépe řečeno nastěhovala se tam s dvanáctiletým synem Akirou a tři mladší děti do bytu doslova propašovala. Aby se na černé nájemníky nepřišlo, nesmí mladší děti z bytu ven. Akira nechodí do školy a stará se o své sourozence, zatímco matka pracuje. Jednoho dne matka odjede za svým novým přítelem a nechá děti plně na starost Akirovi. I když by tomu premisa nasvědčovala, Nikdo to neví není obžalobou disfunkčních rodin. Naopak je jemným a poetickým příběhem o chmurách dospívání a krásách dětského světa. Film se natáčel jeden rok, přičemž cílem režiséra bylo vytvořit dětským nehercům přirozené prostředí, které nebude přítomnost kamery nikterak narušovat. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (51)
Tak nádherné, tak přirozené... až nakonec tato filmová dokonalost přeroste do dokonalého, avšak jakoby neznázorněného smutku. Dare mo shiranai bych rozhodně označila za veledílo. Ještě nikdy jsem ve filmu neviděla tak věrné zobrazení dětského světa. ~(4,9★)~ ()
Kokos...brutálna depka, ale natočená tak remeselne, že celý čas to absolútne necítiť. Ale nezabránilo to aj tak tomu, aby mi koniec filmu nevyrazil dych! Uff... P.S. Zaujímavé je pohrať sa s fantáziou a domyslieť si jednotlivé konce osudov hlavných hrdinov. Až mi zimomriavky prebehli po chrbte... ()
Suverénně natočené drama se samými mladými neherci. Autor se inspiroval článkem z novin, ale samotný příběh si vymyslel po svém. Sledovat tyhle čtyři sourozence, žijící si v rušném velkoměstě ukrytí před zraky dospělých i vrstevníků, je zážitek sám o sobě. 140-minutová délka není nijak přehnaná. Autor nikam nepospíchá, ale ví, co všechno je třeba ukázat (i co nutné není). Hirokazu Kore'eda je zkrátka v rodinných dramatech i v práci s mladými neherci jako doma (90%). ()
Koreedovo dětské drama, natočeno s dokumentární pečlivostí, někdy až děsivě realistické, vykresluje příběh čtyř dětí na předměstí, které zanechá ve špinavém bytě jejich vlastní matka kvůli "Taky si zasloužím být šťastná." Je to především výborný a chytrý scénář, který přivádí děti do nejrůznějších situací a vytváří ideální prostředí pro vývoj postav - Akira se nejdřív stará o své sourozence, než zjistí, že je taky dítě a chce mít kamarády a hrát baseball. Ačkoli Nobody Knows emocemi neplýtvá, ten konec byla podpásovka. Yuki. ()
Koreeda se se svým pojednáním (nejen) o dětské duši zařadil po bok takových klenotů, jakými jsou Oshimův Boy či Nomurův The Demon. Oproti nim je o něco upozaděn element rodičů, který zde ovšem totálně zahušťuje atmosféru, kdykoli se jen náznakem začne vznášet ve vzduchu. Oceňuji, že se režisér vyhnul citovému vydírání (což je u podobného tématu až neuvěřitelné) či doslovnému, jasně vypointovanému konci, na jaké si západní publikum tak potrpí. Závěrečná katarze se sice dostavuje, ale ve zcela jiné podobě, než jakou určuje běžné schéma - vlastně je taková malá, suverénně samozřejmá a v podstatě opačná, než jaké je očekávání (co mi to jen připomíná? ...aha, připomíná to život.) ()
Galerie (14)
Photo © IFC Films
Zajímavosti (2)
- Natáčení probíhalo od podzimu 2002 do léta 2003, přičemž přes 70 % času se filmovalo v malém bytě v Tokiu, který si producenti pronajali na jeden rok. (Dragoni)
- Film byl volně natočen na motivy aféry z roku 1988 známé jako „Sugamo Kodomo Jiken Okizari“, kdy matka nechala své 4 děti 9 měsíců v bytě. Jméno matky ani dětí nebylo nikdy zveřejněno. Rodička dětí byla poté poslána na 3 roky do vězení. (Dragoni)
Reklama