Reklama

Reklama

Nikdo to neví

(festivalový název)
  • Japonsko Daremo širanai (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Do malého bytu se nastěhuje svobodná matka se svými čtyřmi dětmi. Lépe řečeno nastěhovala se tam s dvanáctiletým synem Akirou a tři mladší děti do bytu doslova propašovala. Aby se na černé nájemníky nepřišlo, nesmí mladší děti z bytu ven. Akira nechodí do školy a stará se o své sourozence, zatímco matka pracuje. Jednoho dne matka odjede za svým novým přítelem a nechá děti plně na starost Akirovi. I když by tomu premisa nasvědčovala, Nikdo to neví není obžalobou disfunkčních rodin. Naopak je jemným a poetickým příběhem o chmurách dospívání a krásách dětského světa. Film se natáčel jeden rok, přičemž cílem režiséra bylo vytvořit dětským nehercům přirozené prostředí, které nebude přítomnost kamery nikterak narušovat. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (51)

veru_needy 

všechny recenze uživatele

Dívat se na tento snímek bylo dosti bolestivé. Jedná se o příběh bezbranných, na který se nedá jen tak zapomenout. Čtyři děti, nejstarší jen 12 let, pohozeni matkou a odsouzeni k naprosté bezmoci bez prostředků k přežití. Vyprávění tohoto tragického příběhu je založeno na přirozené energii dětských představitelů, kteří vlastně ani nemusí svou roli hrát, ale jsou jen obyčejnými dětmi, které při každé jejich činnosti sleduje kamera. Někde jsem dokonce četla, že to vlastně byl i záměr; film se natáčel celý dlouhý rok, jen proto, že režisér chtěl nechat děti být prostě dětmi, dát jim možnost si na sebe a na všechno okolo sebe zvyknout, aby tak mohli odvést ten nejpřirozenější výkon. Při sledování tohoto snímku máte pak opravdu pocit, že se spíše díváte na soukromé záběry jedné rodiny, než na profesionálně natočený film. Tohle samozřejmě všemu dodává autentičnost a syrovost, díky které se cítíte bezmocní, rozzlobení a smutní. Tenhle film by měl vidět každý, kdo nechápe životní postoj antinatalistů. Tohle je totiž jeden z těch nejhlavnějších důvodů. - "I'll be right home. You take care of them." ()

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Tak nádherné, tak přirozené... až nakonec tato filmová dokonalost přeroste do dokonalého, avšak jakoby neznázorněného smutku. Dare mo shiranai bych rozhodně označila za veledílo. Ještě nikdy jsem ve filmu neviděla tak věrné zobrazení dětského světa. ~(4,9)~ ()

Reklama

sochoking 

všechny recenze uživatele

Kokos...brutálna depka, ale natočená tak remeselne, že celý čas to absolútne necítiť. Ale nezabránilo to aj tak tomu, aby mi koniec filmu nevyrazil dych! Uff... P.S. Zaujímavé je pohrať sa s fantáziou a domyslieť si jednotlivé konce osudov hlavných hrdinov. Až mi zimomriavky prebehli po chrbte... ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Suverénně natočené drama se samými mladými neherci. Autor se inspiroval článkem z novin, ale samotný příběh si vymyslel po svém. Sledovat tyhle čtyři sourozence, žijící si v rušném velkoměstě ukrytí před zraky dospělých i vrstevníků, je zážitek sám o sobě. 140-minutová délka není nijak přehnaná. Autor nikam nepospíchá, ale ví, co všechno je třeba ukázat (i co nutné není). Hirokazu Kore'eda je zkrátka v rodinných dramatech i v práci s mladými neherci jako doma (90%). ()

Mkqp 

všechny recenze uživatele

Dare mo shiranai je velice krutý film, který v sobě schovává spoustu krásných chvilek v podobě vztahů mezi sourozenci. Je to film o tom jak matka, která sama vychovává čtyři děti je jednoho dne opustí. a po jejím odchodu se o všechny stará 12-ti letý Akira. ■ Japonci a dramata, to je jako ryba ve vodě. Nikdo je neumí lépe. Dare mo shiranai je natočený civilně a citlivě, přičemž se nesnaží za každou cenu nikoho rozbrečet. Pouze vypráví krutý osud čtyř dětí a nechává na divákovi co s ním udělá. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo od podzimu 2002 do léta 2003, přičemž přes 70 % času se filmovalo v malém bytě v Tokiu, který si producenti pronajali na jeden rok. (Dragoni)
  • Film byl volně natočen na motivy aféry z roku 1988 známé jako „Sugamo Kodomo Jiken Okizari“, kdy matka nechala své 4 děti 9 měsíců v bytě. Jméno matky ani dětí nebylo nikdy zveřejněno. Rodička dětí byla poté poslána na 3 roky do vězení. (Dragoni)

Reklama

Reklama