やさぐれ姐御伝 総括リンチ
Crocked Triangle
Female Yakuza Tale
Režie:
Teruo IšiiObsahy(1)
Nezávislá mstitelka a bojovnice Ocho je po příjezdu do jednoho z japonských měst lapena drogovými dealery, mučena a je jí prohledán rozkrok. Natož je puštěna na svobodu. Časem zjišťuje, že ve městě působí gand tří zvrhlých, úchylných mafiánů, kteří pašují drogy ve vaginách mladých dívek, které jsou na drogách závislé. Útok na ni byl omylem, který si však ona nenechá líbit. Ocho se přidává na stranu místní "ženské Yakuzy", aby gangu a jeho zlořádství učinila jednou provždy přítrž. (Flipnic)
(více)Recenze (13)
Podla očakávania slabší, ako bola jednotka. Akčné scény boli mdlé, nevýrazné, erotické scény, tiež neboli také, aké som si predstavoval. Hudba mi tu tiež nevoňala a ani vizual nebol tak oslnivý, ako v jednotke. Tu je aj príbeh značne slabší, aj keď režisér si myslel, že keď tam da dievčatá čo prenášajú drogy vo vaginach, že ma to šokuje, milí pane, poviem vám to na rovinu, nešokovalo ma to. Koncová vybíjaná bola ukážková, toľko holých riť pokope som ešte asi nevidel, ale už viac než na 3* má tento film nepresvedčil. Ale musím sa tomuto filmu ospravedlniť, lebo ho veľmi porovnávam s Furyô anego den: Inoshika Ochô, lebo som ho videl pred týmto filmom a ten ma dostal, a niečo podobné som čakal aj od tohoto filmu, ale nestalo sa tak. ()
Co dodat.Druhý seznámení s Reiko Ike dopadlo opět skvěle.Vše klape tak jako ve Furyô anego den: Inoshika Ochô .Opět je tady plno,nahoty,sexu,drog a nechybí samozřejmě i souboje,ikdýž těch by tu mohlo být víc.Dějově propracovaný a skvěle natočený.U mě první díl překonám nebyl,ale i tak dávám 4 hvězdy.Byl jsem na vážkách,ale kurevsky zábavný finále rozhodlo o zasloužené čtvrté hvězdě. ()
Jeden z několika příběhů o "vlčici" Ocho. Vlastně je to typické - trailer vytváří představu, že jde o největší šílenost na světě, skutečnost je ale jiná a dočkáme se (až na trochu krve, nahoty a fekálního humoru) celkem normální akce, kde většinu exploatace vnímám spíš v psychologické rovině (snad s výjimkou konce, který charakteristickou šablonu dodržuje beze zbytku). Velmi slušná je choreografie, kamera (upřímně, ta ale bývá v Japonsku dobrá u kdejakého "céčka"), herecká souhra Reiko Ike a Ryoheie Uchidy, či překvapivě funkční scénář. Z doposud viděných pinky violence dost možná nejzábavnější (byť asi ne nejlepší) kousek. I já si dopřeju na závěr citaci: "Hey bro, your son is bathing in the sun..";) ()
Podobně jako v "Sex and Fury" se setkáme s mstitelkou, bojovnicí a "milovnicí" Ochi, kterou hraje ve své době oblíbená herečka Reiko Ike. Opět vše dohromady ... pašování drog ve vagínách prostitutek, obrovské množství nahoty, sexu a erotiky, nějaké to střílení, cesta za pomstou, hazardní hry, sjíždění prostitutek heroinem, zneužívání holek, vraždy, mordy, souboje na meče ... a ve finále jeden obrovský masakr asi 30ti zcela nahých bojovnic v čele s Ocho proti gangsterům, přestřelky, souboje na nože a meče, stříkance krve, močení nahých bojovnic na poražené rozpárané nepřátele ... Co víc si přát, zlatá léta japonského explotation. Vše dokonale scénáristicky pospojováno tak, že divákovi nic neunikne, nevnutí se žádná výrazná nelogičnost a vše dá dohromady ve finále jeden velký úžasný dějový celek. K tomu je třeba si přičíst až neuvěřitelně dokonalou kameru, kamerové záběry a výbornou atmosféru. ()
Killer samurai sexploitation! Japonsko, 70. léta... násilné a sexuálně velice otevřené exploatační filmy, v nichž hlavní úlohy většinou ztvárňovaly slavné populární zpěvačky. Po Meiko Kaji, proslavené díky dvěma dílům Lady snowblood a tetralogii Felame Prisoner Scorpion, přichází na řadu Reiko Ike ve dvoudílném opusu s hrdinkou Ocho Inoshika (Sex and Fury a pokračování Female Yakuza Tale), jímž se také silně inspiroval Tarantino v případě Kill Bill. (Kde jsme to už jenom viděli, poníženou ženu, která se mstí a v závěru rozseká několik padouchů ve vysoce stylizovaných záběrech, jimž je věnována vždy jedna dominující barva, a protivníci se koupou v bazénku, jenž se zabarví dočervena? O scéně zasedání rady s rozčílenou a sprostou Asiatkou ani nemluvím.)._____ Reiko Ike není tak dobrá herečka (ani nemá tak libozvučný hlas jako) Meiko Kaji, která své role dokáže uhrát očima, na druhou stranu je ale přirozenější a věrohodnější v bojových sekvencích, které se vyznačují až chirurgicky přesnou choreografií a vysokým estetickým cítěním tvůrců. Hodně se zde staví na kontrastu barev, kdy úvodní deštivá scéna se zabarví do červena tryskající krví protivníků stejně jako hrdinčin deštníček, bordely a různé pajzly jsou naopak oděny do světlých barev. A ani nevadí, že očividná inspirace Suzukim (filmařem) a Zatoichim (filmem, resp. filmy) je tak okatá, když tvůrci dokázali stvořit vlastní fungující a celistvý fikční filmový svět a být přitom originální a zábavní zároveň._____ "Vystavování masa" a degradování ženy na pouhý objekt potěšení či slintavého (mužského) pohledu je v závěru natolik nadsazen a převrácen, že do té doby velice misogynní snímek je naopak oslavou ženství a ženské síly jako takové. Snad se na ČSFD Female Yakuza Tale začervená, zasloužila by si to, holka jedna šikmooká. :) ()
Galerie (16)
Photo © Toei Company
Reklama