Opona se zvedá

Sovětští filmaři věnují v poslední době mnoho pozornosti největším hudebním dílům sovětských národů. Nepřekvapuje proto, že také jeden z nejlepších ukrajinských režisérů Boris Barnet přistoupil k natáčení velkého barevného filmu, který zachycuje ve stručném průřezu nejen vrcholná díla hudební kultury, ať již umělá nebo lidová, ale seznamuje diváky také s největšími postavami operní i taneční scény ukrajinských divadel. Pěvecké výkony takových umělců, jako je na příklad Griško, Litvinenková-Volgemutová, Patoržinskij, Gmyri nebo Romanskij jsou vynikající a zároveň pro nás a hlavně pro naše operní zpěváky a režiséry přímo poučné, protože vedle jedinečného hlasového rejstříku, kterým vládne každý z těchto zpěváků, můžeme obdivovat jejich stejně dokonalé realistické herecké mistrovství. Totéž platí i pokud jde o pojetí baletních scén, kde na místo stylisovaného baletního výkonu nastupuje mnohem zdravější, živější, prokreslenější realistický taneční výkon. Celkově je film „Opona se zvedá" velmi pečlivě zhotoven, a to jak po stránce režijní a kameramanské, tak i po stránce výpravy a dekoraci. Ve srovnání s filmem „Velký koncert" je snad na závadu jistá roztříštěnost scén, které mohl scénárista spolu s režisérem více skloubit a ukázky z jednotlivých operních i baletních děl ukázat ve větší šíři, jako tomu bylo ve „Velkém koncertu" na př. ve scénách z „Knížete Igora" . Filmový přehled 15/1953 (17.09.2008)