Kranti

Film je režijním počinem populárního představitele vlasteneckých hrdinů Manoje Kumara, který si zde také zahrál jednu z hlavních rolí. V době premiéry šlo o nejdražší indickou produkci, což se viditelně odráží v kostýmech, výpravě i zdařilých pyrotechnických efektech. Filmařské kvality ovšem začínají a končí u neklidného - a občas velmi efektního - vedení kamery a častého užívání vnitrozáběrové montáže; jinak lze mluvit o vysoce otravném nepodarku, který je svou křečovitou snahou o velkolepé emoce nechtěně směšný. Mezi nezáměrným humorem a odpudivostí pak lavíruje zdejší prezentace Britů - ti jsou sice vykreslováni jako brutální tyrani ve většině indických filmů z koloniální doby (z nichž některé zachází až do vod čiré exploatace), nicméně Kranti překonává všechny myslitelné hranice soudnosti - to se potvrzuje zejména ve scéně, v níž jeden z hrdinů nepřímo pochválí obřad satí (tedy spálení vdovy spolu s jejím mrtvým mužem - přitom právě britským zákazem této praktiky tak rádi šermují lidé, kteří v kolonialismu vidí pozitivní přínos lidstvu). Stojí také za povšimnutí, že zatímco hrdý komunista Manmohan Desai ve svém tematicky spřízněném snímku Mard vyzdvihl roli jednotlivce (byť zastupujícího prostý lid a jeho hodnoty a tradice) a příběh zakončil smířením mezi národy i sociálními vrstvami, Kumar klade důraz na striktními pravidly svázaný kolektiv, jenž se utužuje revolučními hesly a symboly a svým protivníkům nenabízí nic než smrt. Bojovníci z Kumarova filmu tak namísto obdivuhodných osvoboditelů a vlastenců znepokojivě připomínají kruté nacionálně-komunistické paramilitantní organizace, které v průběhu 20. století přinesly teror zahalený do halasných revolučních hesel do mnoha asijských zemí - včetně samotné Indie. (06.09.2013)