Šasó

Zklamání. Když jsem na tento film narazil na jedné zahraniční stránce, viděl pár fotek a přečetl si něco o ději z novinářského a politického prostředí po úmrtí prezidenta, hodně mě nalákal. Tady jsem si stručně prošel profil režiséra, většina zde zabarvených položek ve filmografii Tošio Masudy mi prozradila, že má bohaté zkušenosti ve válečném žánru, tak jsem byl připraven na seriózní politický thriller. Jenže... ona je to taková zvláštní absurdní satira, která často míchá další motivy včetně romantiky a spoustu scén si totálně zabíjí naprosto primitivními gagy a vtipy, které můj celkový dojem a zájem o film v průběhu sledování tahaly pravidelně dolu. A žel, taky ten film netrvá v tomhle stylu zrovna krátce a plně ho neopustí ani ve druhé polovině, kde více scén jakoby náhle vypadlo ze špičkového politického dramatu. Jen se z něj občas dělá na můj vkus až příliš velká fraška, která sice nabízí v průběhu filmu zdařilé absurdní momenty s pohledem na chaos či rivalitu v politických kruzích, ale často mi svou přehnanou nadsázkou s nefunkčními pokusy o humor nesedla. K cenným pro mě jako nezasvěceného určitě patří nahlédnutí do práce v japonské tiskárně se skutečně obřím mechanickým strojem na výrobu miliónů výtisků novin, ještě před plným zavedením digitálních technologií. [55%] (17.08.2023)