Obsah
-
Marcos Prado celkem šest let fotografoval Jardim Gramacho, odpadní skládku na okraji Ria de Janeiro o rozloze 1,2 milionu čtverečních metrů. Poté poznal Estamiru, třiašedesátiletou schizofreničku a jednu z dvou tisícovek lidí, kteří se živí recyklací odpadků brazilského velkoměsta. Estamira se Pradovi svěřila se svým životním posláním, jímž je odhalovat a domáhat se pravdy. Jednoho dne mu řekla: „A tvým poslání je zase odhalovat mé poslání.“ Tento film se tak stal odhalováním právě takového poslání. (LFŠ 2007) (oficiální text distributora)
Marcos Prado celkem šest let fotografoval Jardim Gramacho, odpadní skládku na okraji Ria de Janeiro o rozloze 1,2 milionu čtverečních metrů. Poté poznal Estamiru, třiašedesátiletou schizofreničku a jednu z dvou tisícovek lidí, kteří se živí recyklací odpadků brazilského velkoměsta. Estamira se Pradovi svěřila se svým životním posláním, jímž je odhalovat a domáhat se pravdy. Jednoho dne mu řekla: „A tvým poslání je zase odhalovat mé poslání.“ Tento film se tak stal odhalováním právě takového poslání. (LFŠ 2007) Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Djkoma
odpad!Asi jsem byl na jiném filmu, protože Estamira od Marcose Prada je od prvních okamžiků nudná, velmi hlasitá a stupidní. Po několika vteřinách přerostl můj odpor k filmu ve spánek, který bohužel kvůli křiku hlavní postavy nebyl tak dlouhý a výživný jak bych si přál. Přesto si pamatuji Marcose Prada jako hosta LFŠ a z jeho výrazu mi nepřišlo, že by považoval svůj film za špatný. Holt někdy si je těžké přiznat pravdu.(29.7.2007)
-
venus
Možná by se se mnou někdo chtěl přít, že hodnotím příliš vysoko, tak chci trochu objasnit za co *****. Estamira je sice stará bláznivá ženská, co si stáhne kalhoty před vnukem, aby mu ukázala, že jeho matka se narodila tudy a že Bůh k tomu nebyl potřeba, ale její životní příběh je velmi silný. Těžko říct, jestli jí k šílenství a bezbožnosti dohnaly právě děsivé životní zkušenosti. Marcos Prado, jakožto fotograf, si skvěle vyhrál s kamerou a zachytil opravdový, šokující, syrový, skutečný život na smetišti v Riu a nejen tam. Zachytil také zpověď ženy, které je občas těžké porozumět, ale i tak má co vyprávět. Jak sám prohlásil, musíte nechat Estamiru, aby vás chytla za ruku. Za takovou opravdovost a upřímý příběh získal více než 35 cen na různých filmových festivalech po celém světě.(24.7.2007)
-
Boogeyman
Velmi, velmi, velmi zajímavý a zábavný dokument. Pro našince je takřka neuvěřitelné, jakou velikost má skládka, na které a o které se většina děje odehrává. Žena Estamíra je opravdu vděčný objekt zájmu a její nevyzpytatelná povaha společně s psychotickými záchvaty udrží divákovu pozornost i na dvouhodinovou stopáž. A záběry na obří skládku, kde ze země tryská zelený oheň díky kvašení někde ve spodních vrstvách, bublající jezírka, mrtvoly, lidi, kteří sbírají různé věci...nepotřebují komentář a jsou přímo fascinující.(29.7.2007)
-
mustela
Pro českého diváka může být matoucí poeticky znějící název „Estamira,“ to je podle mě hlavní důvod, proč ještě před polovinou filmu osiřela značná část sedadel v kině. Podstatná část diváků nebyla připravena na to, že Estamira je pouze jméno bezdomovkyně, která o sobě téměř nepřetržitě prohlašuje: „Yo soy Estamira. Yo soy perfecta.“ Film nám nabízí naprosto naturalistický pohled do života této ženy, života na skládce, kde přístřeší i jídlo je tvořeno odpadky. Odpad, všude samý odpad, tento dokument poutavě nabízí přesně to, co slibuje. Z toho důvodu si ode mne nezaslouží horší hodnocení než plných 5 bodů.(27.9.2011)
