Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1840. Po otcově náhlé smrti je mladá vzdělaná židovská dívka Rosina Da Silva nucena k rychlému sňatku. Rodina zůstala bez prostředků a jen výhodná svatba může všem umožnit udržet si dosavadní životní úroveň. Emancipovaná a svéhlavá Rosina nudný život po boku starého nemilovaného muže rozhodně odmítne. Sní o dráze herečky, ale také ví o stále se horšícícch finančních poměrech Da Silvových. Podaří se jí získat místo guvernantky v rodině Cavendishových na nehostinném ostrově Skye. Musí zapřít svůj židovský původ a stát se křesťankou jménem Mary Blackchurchová. Čeká ji chladné přijetí přejemnělé paní Cavendishové, která touží po velkém světě, a rezervované chování profesora Cavendishe, plně pohrouženého do své vědecké práce. Rosina se vžije do nelehké role nenápadné guvernantky a pečlivě střeží tajemství svého původu. Její inteligence a životní energie jí ale nedovolí douho zůstat opodál. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

Aky 

všechny recenze uživatele

Pomalu, zvolna plynoucí, romantický, jako by zasněný film, který při zdánlivé konejšivosti vlastně skrývá docela silné drama o rozdílnosti kultur stojících tak blízko vedle sebe a o tom, že vždycky nejvíce toužíme po tom, co nám uniká. Nádherná výtvarná složka, do níž přesně zapadá krásná Minnie Driver. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Ukázkový charakter hlavní hrdinky. Mladá židovská divka se nechá najmout do rodiny s malou dcerou jako guvernantka. Rodina má sídlo na málo obydleném ostrově. Postupem času Rosina svede pána domu, poté jeho nezkušeného syna, nakonec jim ukradne vynález, uteče a zařídí si v hlavním měste výnosný byznys. Tomu říkám kariéra. Ale nevím, proč by se o takovýchto lidech měly točit filmy a snad je ještě obdivovat. Film se mi nelíbil, ba co víc, z pokrytecké zlodějky a ženy nízkých mravů Rosiny mi běhal po zádech mráz. Hvězdička je za Jonathana Rhys Meyerse, který byl už v mladém věku okouzlující. ()

Reklama

raroh 

všechny recenze uživatele

Obrazově vzrušující dílo, kochající se rodící se fotografickou novinkou. Nejde však o dílo realistické, ale silně romantické se vším všudy - realnosti je tu minimum (a navíc pokřivené) - židovská dívka by v Anglii poloviny 19. století byla mnohem méně emancipovaná (a že by byla až tolik vzdělaná nejen v malířství?, nehledě na to, že neasimilovaní židé prosté zobrazení lidské postavy vůbec nezkousli - proč by jinak na jejich svatbě zněla tradiční hudba a tančili by jak ve středověkém Španělsku?) než hlavní hrdinka, hudba Sefardim (navíc ve worlmusikálním podání Ofry Haza) by v Londýně asi na svatbě tamějších bohatých židů také moc nezněla (leda tak v Maroku nebo Soluni). Přesto mě film vtáhl, a proto dávám hodnocení tak vysoké. ()

marvan 

všechny recenze uživatele

Sandra Goldbacherová natočila ženský film v tom nejlepším slova smyslu. Přesto od kvality srovnatelné s podobně laděnými filmy např. Campionové ji dělí jednak řemeslná stránka poznamenaná rutinou, tak i nejasná koncepce díla, které se spoléhá především na silné emoce. Zatímco obrazová složka filmu u Campionové dokresluje vnitřní rozpoložení hrdinů, Goldbacherová občas zapomíná na film v touze dělat hezké obrázky. Ty pak místy připomínají estetiku nančinčaného kýče značkových dámských kabelek - ani bych se nedivil, kdyby se u některých obrazových kompozic objevilo logo Gucci. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Témou celkom zaujímavá dráma, ktorá ale má pomalšie tempo a len priemerné spracovanie. Chýba silnejšia atmosféra. Všetko podstatné sa točí len okolo romantického citu medzi mladou židovkou a postarším vedcom, ktorým okolnosti príliš neprajú. Camera obscura ide bokom, čo je škoda. Pobavilo ma, keď z odvážnej mladej ženy sa odrazu stala hysterická nána. V istých momentoch sa hrá aj na erotickú strunu, ale namiesto toho, aby vyzliekli mladé dievča, vidíme náhého Toma Wilkinsona alias pána v rokoch. Žena na režisérskom poste sa nezaprie, z čoho sa tiež odráža citlivý prístup i celkové zameranie na ženské publikum. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (3)

  • SPOILER Děj filmu se odehrává kolem roku 1840. V první scéně, ve které se hlavní postavy intimně sbližují, lze slyšet zip, jak se pan Cavendish začne svlékat. Zip byl ale objeven až roku 1891. (Morien)
  • Když Rosina fotografuje spícího Cavendishe, aranžuje jeho tělo tak, že mu pokrčí levou nohu. Když později vidíme vyhotovenou fotku, tak je na ní pokrčená pravá noha. (Morien)
  • Datum copyrightu, jež je uvedeno v římských číslicích na konci filmu je MCMXVII (1917), nikoliv MCMXCVII (1997) (Morien)

Reklama

Reklama