Mata no hi no chika

Kazuo Hara se poprvé vydává do neznámých vod fikce a byť jeho dokumentaristický styl bije do očí, snímek se nezakládá na skutečnosti. Je rozdělený na čtyři segmenty, podle stávajících partnerů (+ epilog) - původního manžela, učitele ze školy, kam po nehodě (drobné, ale ve výsledku, hlavně z psychického hlediska, fatální) na gymnastických závodech odešla učit, svého bývalého studenta a stárnoucího gangstera (výtečný Isao Natsuyagi). Do každé ze čtyř částí obsadil Kazuo Hara jinou herečku, podle všeho proto, aby zdůraznil, jak ji vnímají jednotliví partneři - např. ve třetí části (kde ji zahrála Kumija Kim, která, bohužel, v r.2004 zemřela) působí starší (z perspektivy mladšího muže), než v části čtvrté (z perspektivy starého yakuzy). Dílko se odehrává v úseku ca 10-ti let, a to na pozadí bouřlivých sedmdesátých let. Chika není postavou, se kterou by si člověk vyměnil úděl; její volný pád je ztvárněn velmi realisticky a uvěřitelně, žádná okázalá, trucovitá sebedestrukce, zkrátka jen neschopnost smířit se s nenaplněnými cíli a pomalá rezignace na vlastní osud. Krásná, přitom nepřikrášlená, ukázka smutného lidského údělu, bez jediné křečovité konstrukce... (29.08.2009)