Hranice smrti

Velice podobné svým pojetím jako stejně stará francouzská brutalita Inside. Spíš než na atmosféru sází na zobrzaování násilí v co nejvíc šokující podobě a stříkance krve tu jsou za každou cenu a skoro pořád. O dva řády lepší než známá blbůstka Hostel 1+2, ale stejně horor je horor a tohle horor fakt není. (19.06.2008)

Přespávat v odlehlých motelech nikdy nebylo nic bezpečného. Už by si to ti mladí mohli zapsat za uši. Zvlášť když jsou neobsazené a majiteli je neonacistická kanibalská rodina, jejíž děd rád nosí nacistickou uniformu a vládne železnou rukou. Tři mladíci a těhotná dívka, která se ještě bude hodit, tak v klasické lineární vyvražďovačce okusí jejich (ne)pohostinnost, divák navrch dostane několik explicitních krvavých detailů. Sadisté ani nemusejí klepat na dveře. Povařit zaživa v horké páře, prostřelit hlavu, přeřezat achilovku, poležet na cirkulárce. Alexandre Bustillo, Julien Maury, Alexandre Aja – Francouzi, se kterými by se chtěl Gens (pak leckoho naštval Hitmanem) rovnat, ale rozhodně na ně nemá. Vizuálně ale solidně běsní. Jinak nepřekvapí, neumí atmosféru, ale na debut dobré. (20.11.2014)

Před lety jsem viděla asi tak dva francouzské horory. A bylo to něco strašného, tak jsem si řekla proč se radši nedrží toho co umí, točit dobrodružné nebo historické filmy. Ale tentokrát mě překvapili, což jsem ani nečekala. Byl to překvapivě slušný horor. Některé scény byly dost drsné. Že bych se nechala pozvat na (prasečí) zabíjačku? (29.08.2008)

Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. (07.10.2007)

Zábava pre celú rodinu! Teda pokiaľ je váš dedo starý nacista, na večeru si dávate stredne prepečených príslušníkov nižšej rasy a v pivnici chováte bandu ľudožrútskych retardov. Ufff. Extrémne bizarné, až fyzicky intenzívne a kapitálny megahumus. Jasné, je to neoriginálne a miestami nelogické, ale ten politicko-sociálny presah sa mi zdal k veci a dobre našraubovaný na hlavný "dej", premena hlavnej hrdinky je pôsobivá a vizuál (kamera a strih) na vysokej remeselnej úrovni, dynamický a pritom dokonale prehľadný. Darmo, na mňa európske mäsiarčiny fungujú a táto nie je výnimkou. Navyše, v záplave súčasných amerických akožekrvákov je toto plávanie v prasačích sračkách, precvakávanie achiloviek, pílenie cirkulárkou a žviakanie čerstvo odhryznutej človečiny hotové majstrovské dielo žánru. Varovanie: naozaj len pre silné žalúdky a pevné nervy! (05.09.2008)