Shall We Dance?
Obsahy(1)
Příběh muzikálu je jednoduchý a opět v něm jde především o prostor pro skvělá taneční čísla legendární dvojice "Ginger a Fred". Slavný tanečník Peter Peters s uměleckým pseudonymem Petrov, mistr v baletu, který k nelibosti svého zaměstnavatele do baletu přidává prvky stepu, si zamane získat srdce tanečnice Lindy Keetonové. Linda jako správná emancipovaná žena samozřejmě nemá v nejmenším úmyslu si Petera vzít. Alespoň zpočátku ne. A tady je prostor pro neodolatelného svůdníka Freda Astairea, aby tanečním uměním přivábil svou vyvolenou. Spolu se svou partnerkou Ginger Rogersovou předvedli špičkový výkon. Neuvěřitelné taneční kreace jsou doplněny hudebním doprovodem dokonale navozujícím atmosféru třicátých let - autory písní jsou George a Ira Gershwinovi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Prostředí 8/10/// +výborné dialogy, chytlavé, zábavné, zpěv, tanec, slušný příběh, chcete li zápletka -snad se tady i méně tančí a zpívá, což je trošku škoda/// Jejich filmy jsou si hodně podobné, což je nevýhoda když už máte něco za sebou, tak vás málo co překvapí. I tak jsem byl filmem řekněme pohlcen a když se překlenu přes hudbu, kterou snad poslouchala moje babička a děda, tak ve filmu objevím příjemnou atmosféru, odlehčené dialogy a kouzelné herce. Vlastně pár novinek se tu najde, více se klade důraz na zápletku a děj jako takový, i když je asi všem jasné, že pořád je na prvním místě tanec, zpěv a hudba. Smím prosit?/// Celkem 80%/// ()
je zajímavé, jak se stačilo vrátit k osvědčenému tvůrčímu týmu (M. Sandrich, bratři Gershwinové) a vymyslet jakžtakž ucházející zápletku a film je hned lepší než předchozí Svět valčíků. Rozbředlou sentimentalitu nahradil někdy až nečekaný humor. Taneční čísla jsou jako obvykle dokonalá, ale někdy i překvapující. Mezi nimi nepochybně vede scéna z lodní strojovny, a hlavně ta její část, kdy Astaire tančil jen za zvuků pístů a převodů. Jeden z nejlepších filmů Astaira a Rogersové. ()
–Co lze uvést jako důvod k rozvodu? –Manželství Předvařování diváka, očekávajícího duet Ginger a Freda, je mimořádně dlouhé a sadisticky důmyslné. Čili když žádané konečně přišlo, jenom jsem němě zíral, vstřebával ten ohromný zápal pro věc a kdesi uvnitř tančil. Ale hledáte-li především to tančení, bude vám tahle výtečná konverzační komedie (hrátky se slovy jsou obzvlášť neodolatelné) možná připadat únavně strnulá, což vážně je, hlavně během statického zpívání. 80% ()
Mám rád Felliniho "Ginger a Fred", ale také tanec a zpěv. Třetí prvek - namlouvání - sem samozřejmě také patří, zde to byl však prvek nejslabší. Z oblasti tance tu byla jen jedna nepříjemná figura: pohyb na špičkách v záklonu devadesát stupňů, to mi šel až mráz po zádech. A co se týče herců: mladí Rogersová a Astair nemohou mít samozřejmě na staré (Masina a Mastroianni). ()
Asi nejslabší z filmů Astaire - Rogersová. Scénáristi už neví jak dvojici od sebe odloučit, takže vymýšlí pitomou zápletku s falešným, pravým, a rozvádějícím se manželstvím a nahazují houf komických postaviček, které se trefují jen občas. Ale i tak tanec stojí za to (strojovna, úžasná bruslařská scéna) a nakonec člověk ve finále drží palce, aby to dobře dopadlo. Komedie roku 1937. ()
Reklama