Himálaj

Nový film režiséra festivalové exploatace "Děvčátko z černé země" se pyšní dvěma diváckými tahouny: obsazením známého jihokorejského charakterního herce Choie Min-sika (Oldboy, Nebohá paní Pomsta) a zasazením děje do horských oblastí Nepálu. Ve filmu pak není jediný záběr, kde by nebyl Choi nebo obraz krajiny či interiérů reálných příbytků v Nepálu. Film v klasickém příběhu o cestě z města kombinuje dva přední styly současné festivalově orientované produkce: etnograficko-dokumentární přístup ke krajině a obyvatelům exotických prostředí a vyprázdněné vyprávění s postavami zdánlivě postrádajícími motivace. Vznikl tak festivalový film podle kuchařky, kde recept do výsledného produktu převedl průměrný kuchař. Stejně jako gastronomické příměry při hodnocení filmů tak může "Himalaya" někomu připadat podnětná a osvěžující a někomu jinému zase průhledná a laciná. (01.06.2009)

No, záměr autora - meditace, zžití se s tamním životem, cestování s hlavním hrdinou a cítit jeho pocity. Nepochopila jsem, proč do té vesnice šel a na jeho dlouhé cestě tam (ve filmu má 20 minut, aby si divák uvědomil, že cesta trvá třeba i 2 dny) jsem si perfektně schrupla. Diváci chtějí holt srandu, akci a aby se pořád něco dělo. Na meditaci každý kašle. Asi je to moc nadčasové dílo. (20.07.2009)

I když ve filmu (v kterémkoliv) hraje sebevětší hvězda, ať tam narvu sebelepší záběry na sebekrásnější krajinu, film dělá filmem příběh. Ten v tomto filmu byl prostý, což by samo o sobě nevadilo, vadila ale forma. Film se tvůrci totiž snažili hnát kupředu jen skrze záběry, o kterých jsem mluvil. A výsledek? Utahaný film s nulovým nábojem, nulovou výpovědní hodnotou. Jako pohlednice ale dobrý, za to jedna *. A ta druhá? Inu za to, že je to moc krásná pohlednice ;-) MFFKV 2009 (10.07.2009)

Před promítáním ve Varech řekl představitel hlavní role Min-sik Choi, že se jedná o meditativní film, a jako k takovému by k němu divák měl i přistupovat. Pomalé záběry himalájských pustin a vrchoků, málo slov. Hrdina cestuje na konec světa, aby tam našel pokoj od přetechnizované, hlučné současnosti. Dívalo se mi na to dobře, ale znovu bych to už nevydržel. A myslím, že kdybych nebyl ve festivalovém sále spolu s dalšími diváky, ale u televize, asi bych přepl. A přesto se mi to líbilo. V dnešním světě rychlého střihu a kulometně dávkovaných informací jsem rád za podobnou možnost filmové očisty. I když trochu vynucené. (12.07.2009)

Ideální film na odpočinek a lehké zdřímnutí. I když jsem dobrých 20 minut prospal, můj dojem a povědomí o filmu se shoduje s těmi, kteří ho viděli (případně prospali jiné části) - tedy že nebýt anotace, vůbec bych nevěděl, o co jde a co se tam děje. Ale kouká se na to pěkne. "Jako zážitek" bych hodnotil víc, leda kdyby na tiskovce/úvodu Choi Min-shik mluvil víc. (12.07.2009)